Historie Ukrajina pod nadvládou Ruska
Obě země mají složitou historii. Ukrajina dlouhé roky nebyla samostatným státem, byla součástí Kyjevské Rusi. Po jejím rozpadu si území Ukrajiny nárokovalo hned několik zemí, nakonec se její západní část stala součástí Rakousko-Uherska, východní část součástí carského Ruska.
Vlastní stát tak Ukrajinci získali až během první světové války, kdy byla v roce 1917 založena Ukrajinská lidová republika. Ta ale dlouho nevydržela a Ukrajina se stala součástí Sovětského svazu. Nynější stát Ukrajina vznikl až v roce 1991, půl roku před rozpadem SSSR.
Fakt, že země byla po velkou část své historie spojená s Ruskem, nyní využívá Kreml pro své tvrzení, že „současná Ukrajina byla úplně vytvořena Ruskem, ruskými komunisty“.
Ukrajina je historická součást Ruska, řekl Putin. Uznal donbaské republiky |
„Sovětská Ukrajina vznikla v důsledku bolševické politiky, tvůrcem Ukrajiny je Lenin,“ uvedl v pondělním projevu ruský prezident Vladimir Putin. Několikrát také zopakoval, že Ukrajina postrádá tradice vlastní státnosti.
Pod nadvládou Ruska se Ukrajina potýkala s hladomorem, který měl podle odhadů historiků na 5,2 milionu obětí, přesná data ale nejsou známá.
Kromě toho docházelo k potlačování ukrajinské historie či jazyka. Právě to, zda šlo v případě hladomoru ve třicátých letech o genocidu ukrajinského národa, je jedním ze zdrojů konfliktu mezi oběma zeměmi.
Krym Události roku 2014
Ještě komplikovanější je historicky situace na Krymském poloostrově. Na tom tvoří více než polovinu obyvatel Rusové, ruština je také nejvíce užívaným jazykem. Pod Ukrajinskou lidovou republiku nepatřil, součástí země se stal až v roce 1954, když už šlo o Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku.
Ruská federace po rozpadu Sovětského svazu uznala, že Krym patří pod Ukrajinu v roce 1994 v takzvaném Budapešťském memorandu. Ukrajina se tehdy podle něj zřekla statusu jaderného sátu, signatáři se výměnou zavázali respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly či ekonomického nátlaku na Ukrajinu.
Nejprve smlouvy, pak hranice. Rusko sankce očekává, plyn nezastaví |
Krym měl přesto zvláštní status, kdy od roku 1991 vznikla Autonomní republika Krym, která právně spadala pod Ukrajinu.
Na konci roku 2013 a začátku roku 2014 se na Ukrajině odehrála série protestů známá jako Euromajdan, která vedla ke svržení tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukoviče a vzniku prozatimní vlády.
Několik dní po jejich ukončení vypukla takzvaná krymská krize, která skončila anexí Krymu Ruskou federací. Rusko tehdy uvádělo, že šlo o obranu ruských obyvatel před novou kyjevskou vládou, západní země události označily za narušení suverenity Ukrajiny. Situace přerostla v ozbrojený konflikt mezi ukrajinskou vládou a proruskými separatisty podporovanými Moskvou. Konflikt si zatím vyžádal kolem 15 tisíc obětí.
V roce 2014 bylo podepsána první a v roce 2015 druhá minská mírová dohoda. Jde o výsledky vyjednávání mezi Ukrajinou, Ruskem a dvěma separatistickými republikami Doněckou a Luhanskou lidovou republikou. Ty měly zajistit zastavení bojů mezi ukrajinskou armádou a vojenskými silami proruských separatistů.
Současnost „Mírová mise“ v donbaských republikách
V noci na úterý Putin podepsal dekrety, kterými Rusko uznalo nezávislost Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. V projevu, který podpisovému aktu předcházel, obvinil Ukrajinu, že minské mírové dohody odmítá dodržovat a že naopak chystá novou vojenskou operaci v Donbasu.
Kromě zdůraznění toho, že jihovýchod dnešní Ukrajiny býval historicky součásti Ruska, označil zemi za americkou kolonii, území ovládané NATO a „předmostí“, odkud by západní země mohly zaútočit proti Rusku. Právě příslib z roku 2008, že bude Ukrajina do Severoatlantské aliance přizvána, je jedna z věcí, které Rusku vadí.
S vůdci obou donbaských republik Putin současně podepsal dohody, na jejichž základě vzápětí nařídil ruské armádě, aby zahájila „mírovou misi“ v obou republikách.
Jak podotýkají experti, vstup ruských vojsk výrazně zvyšuje riziko přímého konfliktu mezi vojenskými silami Ruska a Ukrajiny. Rusko deklarovalo, že povstalecké republiky uznává v teritoriu území, které aktuálně skutečně ovládají. Rozkládají se na přibližně třetině území Luhanské a Doněcké oblasti.
Samozvané separatistické republiky na Donbasu
Donbas je přitom důležitý pro ukrajinskou ekonomiku. Nacházejí se tam totiž doly, z nichž se těží černé uhlí. Kromě toho zahrnuje tamní nerostné bohatství i železo či mangan. Dříve se zde ročně vytěžilo až 200 milionů tun uhlí a vyrobilo na 50 milionů tun oceli.
Sankce Země chystají postihy
Světoví lídři již dříve uvedli, že v návaznosti na postup Ruska budou reagovat tvrdými sankcemi. Evropská unie v koordinaci se Spojenými státy a Británií v souvislostí s krizí kolem Ukrajiny připravují dosud největší balík sankcí, které mají tvrdě zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství.
Americký prezident Joe Biden již podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v těchto regionech. Další sankce Washington chystá.
Sankce pro Rusko mají bolet. Míří na oligarchy, politiky, banky i Nord Stream 2 |
Evropská unie navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. Hodlá uvalit také ekonomické sankce na ruské banky financující vojenské operace na těchto územích, stejně jako omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU.
O navrženém rozsahu sankcí budou dnes odpoledne jednat unijní ministři zahraničí, státy EU by jej mohly formálně schválit ještě během večera.
Situace bude mít dopad také na produktovod Nord Stream 2, kterým má po dně Baltského moře z Ruska do Německa proudit plyn. Ten je již hotov, povolení k provozu ale dosud německé úřady nevydaly. Německý kancléř Olaf Scholz v úterý uvedl, že udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné.
Zmiňuje se také možné odpojení od mezinárodního bankovního systému SWIFT, což by Rusku znemožnilo provádět absolutní většinu současných transakcí.
Sankce proti Rusku chce v souvislosti s děním na Donbasu zavést také Japonsko. Podle listu Jomiuri šimbun budou opatření zahrnovat například zákaz vývozu čipů a dalších vyspělých technologií.
Rusko již v současné době čelí různým sankcím, například počátkem loňského března USA uvalily sankce na několik vysoce postavených ruských činitelů a podniků kvůli otravě a následnému uvěznění opozičního předáka Alexeje Navalného. Další sankce a vážnou roztržku přinesl skandál kolem hackerských útoků a údajného vměšování Ruska do amerických prezidentských voleb v roce 2016, v nichž republikán Donald Trump zvítězil nad demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou. Vzájemné vyhošťování diplomatů a sankce vyvolala také otrava bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii v roce 2018. |
Česko ČR stojí za Ukrajinou
Česká republika stojí v rámci konfliktu za Ukrajinou. Premiér Petr Fiala v úterý uvedl, že uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny a následná vojenská akce Ruska je aktem agrese vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. V této souvislosti Česko podle premiéra podporuje také zavedení tvrdých sankcí Evropské unie vůči Rusku.
„Uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny a následné zahájení vojenské mise je ze strany Ruska jednoznačným aktem agrese vůči suverénnímu státu a je zcela zjevně porušením mezinárodního práva,“ řekl Fiala. Česko podle něho stojí za plnou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny. Fiala zopakoval, že Evropa je krok od války. Unie nesmí dát Rusku najevo jakoukoli slabost a rozpory, zdůraznil.
Jedna věta. Prezident Zeman okomentoval dění na Ukrajině stručně |
Ukrajinu podpořil v úterý také ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. „Ministerstvo zahraničních věcí za Českou republiku jednoznačně odsoudilo akt, který učinila Ruská federace a Vladimir Putin. Nemá to žádný právní základ, ani těch tzv. republik. Je to narušení územní suverenity Ukrajiny,“ uvedl v ranním interview Radiožurnálu. Již dříve uvedl, že se připravuje humanitární pomoc Ukrajině, a to až ve výši 10 milionů korun.
Vztahy Česka a Ruska ochladly po takzvané kauze Vrbětice. Loni v dubnu tehdejší premiér Andrej Babiš oznámil, že za výbuchy skladů ve Vrběticích, při kterém zemřeli dva zaměstnanci, stojí příslušníci ruské vojenské tajné služby GRU.
Z České republiky bylo nejprve vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové tajných služeb. Poté, co Rusko odmítlo vzít zpět vyhoštění dvou desítek Čechů z Moskvy, Česko zastropovalo počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze podle současného stavu na české ambasádě v Moskvě.
Česko se v rámci diplomatické roztržky dostalo také na seznam nepřátelský zemí. V reakci na zapojení Ruska do výbuchu ve Vrběticích vláda mimo jiné vyřadila z účasti v tendru na nový blok v Dukovanech ruskou společnost Rosatom.
