Ukrajinské lodě zadržené Rusy na Krymu (26.11.2018)

Ukrajinské lodě zadržené Rusy na Krymu (26.11.2018) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Kerčský incident. Jedna událost ze dvou různých pohledů

  • 278
Nedobré vztahy mezi Moskvou a Kyjevem prodělaly před několika dny další krizi, když byla v Černém moři ruským námořnictvem napadena a zadržena tři ukrajinská vojenská plavidla. Popis událostí podávaný oběma stranami konfliktu se jako obvykle liší.

Kyjev tvrdí, že uvedené lodi směřovaly z Oděsy do Mariupole, tedy z ukrajinského přístavu do ukrajinského přístavu. Protože musely proplout tzv. Kerčskou úžinou pod nedávno vybudovaným mostem, ukrajinské námořnictvo s předstihem informovalo Rusy, aby byla zajištěna hladká cesta relativně úzkým kanálem. Ruská strana ovšem proplutí lodí neumožnila. A když se plavidla po marném čekání obrátila a vyrazila zpět do Oděsy, byla v mezinárodních vodách napadena, obsazena a eskortována do přístavu v Kerči.

Moskva se s tímto popisem ztotožňuje v tom, že se ukrajinská plavidla pokusila proplout do Azovského moře, což jim nebylo umožněno údajně z technických důvodů. Shodou okolností byl plavební kanál právě v té době zablokován nákladní lodí, která uvázla na dně. Přesně napříč v plavební dráze uprostřed mostního oblouku, pod kterým vede jediná bezpečná plavební dráha, dodejme. 

Ukrajinská plavidla přitom nelegálně vstoupila do teritoriálních vod Ruské federace a byla následně zadržena. Některé prokremelské kruhy k tomu dodávají, že ruské ozbrojené síly zaútočily na ukrajinské vojenské lodě proto, aby se ujistily, že od nich nehrozí teroristický útok na Kerčský most.

Jediná spojnice s Černým mořem

Připomeňme, že Azovské moře je vodní plocha zcela uzavřená pevninou právě s výjimkou Kerčského průlivu, který tak představuje jedinou spojnici s Černým mořem. Proto tímto průplavem a jeho jedinou bezpečně splavnou dráhou musí proplout všechny lodě směřující do přístavů, jako je Berďjansk, Mariupol, Taganrog, Rostov na Donu nebo Jejsk. Podle mezinárodního práva by státy ovládající přiléhající břehy měly zajistit svobodnou plavbu všem lodím bez ohledu na jejich původ. 

Ukrajina a Rusko navíc uzavřely dvojstrannou smlouvu, která zajistila svobodnou plavbu všem ruským a ukrajinským plavidlům bez ohledu na to, v kterém místě se plavební kanál přibližoval k jednomu nebo druhému břehu průlivu.

Rusko posiluje obranu Krymu, na poloostrov vyslalo oddíl s raketami

Plavbu v Kerčském průlivu zásadně zkomplikovala ruská okupace Krymu v roce 2014. Tento akt neuznala nejen Ukrajina, ale ani mezinárodní společenství, což je zakotveno v řadě dokumentů OSN, Evropské Unie i řady států. Moskva si od té doby dělá nárok na to, aby se lodě proplouvající Kerčským průlivem podřídily ruskému dohledu. Provoz v plavební dráze pravidelně omezuje a vynucuje si prohlídky plavidel. Tuto praxi nedávno odsoudil Evropský parlament ve své rezoluci. 

Další komplikací byla stavba Kerčského mostu, která fakticky soustředila veškerou lodní dopravu pouze pod jeden mostní oblouk a vynutila si řízení provozu ze strany lodního dispečera. Na tom nic nemění ani skutečnost, že jeho stavba byla v rozporu s mezinárodním právem, protože k němu nedala souhlas Ukrajina jako země, které Krym i nadále de jure patří.

Jde o provokaci, tvrdí Moskva

Samotný incident byl podle Kremlu provokací Kyjeva spojenou s blížícími se prezidentskými volbami na Ukrajině. Kyjev naopak tvrdí, že šlo o nevyprovokovaný útok z ruské strany a požaduje propuštění zajatých posádek a navrácení plavidel. Upřímně řečeno není jasné, jak by se mohlo jednat o provokaci Kyjeva. Byla to ruská strana, která v rozporu s právem znemožnila ukrajinským lodím plavbu do ukrajinských přístavů. Byly to ruské lodě, které Ukrajince přepadly už v mezinárodních vodách během jejich zpáteční cesty do Oděsy. 

Jediné, co mohl ovlivnit prezident Porošenko, bylo následné vyhlášení stanného (vojenského) stavu. A i když takový krok může vyvolávat spekulace, zda nemá sloužit ke zvýšení jeho popularity, nikdo nemůže popřít, že Kyjev má k takovému kroku plné právo. A to i s ohledem na nedávnou historii vztahů s Moskvou, kdy agresivní kroky Ruska opakovaně zastihly Ukrajinu nepřipravenou a neschopnou bránit svou suverenitu a územní celistvost.

Hrozí opravdová válka s Ruskem, tvrdí Porošenko. Marně telefonoval Putinovi

Zatím se zdá, že ruské přepadení tři ukrajinských lodí nepovede k rozsáhlé eskalaci konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem. To ale neznamená, že bychom měli nad incidentem mávnout rukou. Nejde totiž o ojedinělý přešlap, jehož se může dopustit jakýkoli stát. Naopak – jde o pokračování už desetileté série agresivních akcí, o další z mnoha porušení mezinárodního práva a zločinů proti míru.

Až dosud se vyspělé země omezovaly pouze na slovní deklarace odsuzující ruské aktivity, případně na nedůrazné sankce, které sice byly pro Rusko a některé jeho představitele nepohodlné, ale určitě nebyly tak citelné, aby Moskvu vedly ke změně jejího chování. Zatím posledním příkladem této bezzubé politiky je prohlášení představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové. 

Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Politička v něm odsuzuje ruské přepadení ukrajinských lodí, vyzývá Moskvu k obnovení svobodné plavby ve shodě s mezinárodním právem a požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění zajatých námořníků a lodí. Vrací se také k okupaci Krymu z roku 2014, které správně označuje za ohrožení mezinárodní bezpečnosti. To ale není z pohledu Moskvy nic nového a rozhodně nejde o krok, který by Kreml donutil ke změně přístupu.

Šance pro Evropu

Pokud chceme ochránit zájmy České republiky a EU, pak musíme hledat cesty, jak dát vysokým ruským představitelům důrazně najevo, že jejich chování je zcela nepřijatelné. Musíme hledat způsoby, jak podpořit Ukrajinu, jak citelně zasáhnout nejen ruskou ekonomiku, ale také pohodlí a osobní život ruských elit. Bohatí a vlivní Rusové sice slovně podporují Putinovu protizápadní politiku, ale své dovolené nejraději tráví ve vyspělých zemích. Své děti posílají do evropských a amerických škol. Své peníze ukrývají a rozmnožují na Západě. A o to je můžeme připravit.

Evropa má nyní navíc skvělou šanci svá opatření koordinovat se Spojenými státy, které připravují pro Moskvu druhé kolo sankcí jako trest za použití chemických zbraní ve Velké Británii. Můžeme se proto domluvit na vyloučení ruských bank z mezinárodního platebního styku. Na odmítání víz pro ruské občany. Na zákazu letů ruských aerolinek na Západ. Nebo třeba na uzavření přístavů pro ruské lodě. 

Konkrétní podoba sankcí vlastně není důležitá, pokud budou účinné. Důležité je Putina zastavit dříve, než se mu podaří destabilizovat mezinárodní společenství, oslabit Evropu a obnovit ruské impérium v hranicích někdejšího Sovětského svazu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video