Hakmal se narodil během afghánsko-sovětského konfliktu, jenž ho v letech 1979 až 1989 připravil o pět příbuzných a jeho vlast proměnil ve spálenou zemi. Nyní se třiatřicetiletý muž Ruska po letech znovu obává – tentokrát kvůli jeho možné invazi na Ukrajinu.
Tam totiž žije s manželkou, čtyřmi dětmi a dalšími šesti příbuznými od chvíle, kdy tálibánci v srpnu převzali moc nad Afghánistánem a navzdory svým tvrzením se jali pronásledovat Afghánce pracující pro Západ.
Ačkoli podle USA a Severoatlantické aliance zatím není jasné, jestli se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne na Ukrajinu zaútočit, Hakmal má strach, že by se mu spolupráce s NATO mohla opět stát osudnou.
„Bojím se, jak by se na mě mohli Rusové dívat, pokud Ukrajinu napadnou,“ popsal Rádiu Svobodná Evropa (RFE) z hotelu Kyjevě, kde čeká na rozhodnutí kanadských úřadů, jestli povolí jemu a jeho rodině vstoupit.
Hakmal podle RFE již obdržel dokumentaci, podle které ho Kanada schválila jako vhodného pro imigraci, a nyní čeká na poslední nutná potvrzení. Úředníci kanadského velvyslanectví v Kyjevě a v emirátském Abú Zabí, kteří jeho žádost zpracovávají, odmítli jeho situaci komentovat.
Rodině tak nezbývá nic jiného než čekat, zatímco kanadská ambasáda evakuuje z ukrajinské metropole své zaměstnance a občany, včetně armádních instruktorů. Rodinu Hakmalových k evakuaci nikdo nevyzval. „Mám pocit, že se o nás nikdo nezajímá,“ popsal tlumočník.
Džavíd Ahmed Hakmal na snímku se synem:
Ven chodíme jen v noci, líčí tlumočník
Kanada se po pádu Kábulu zavázala přijmout čtyřicet tisíc Afghánců, vláda premiéra Justina Trudeaua ale zatím povolila vstup jen sedmi tisícům lidí.
Hakmalova rodina nejprve loni v květnu opustila město Kandahár a poté strávila pět měsíců v Kábulu, kde dostala nouzová kanadská víza.
Za školou rakety, na nádraží tanky. Ve Voroněži a Kursku se rojí ruská armáda |
Odcházející Kanaďané je ale nemohli evakuovat a místo toho Kábul opustili 28. srpna na palubě ukrajinského vojenského letadla uprostřed teroristických útoků na letiště. Ukrajina jim následně udělila patnáctidenní humanitární víza k pobytu, která však už dávno vypršela.
Hakmal a jeho dva bratři opouštějí hotel, jenž platí kanadský list Globe and Mail, až pozdě v noci, protože se obávají kontroly a možné deportace do Afghánistánu. Za pobyt na Ukrajině již rodina utratila veškeré našetřené peníze, pracovní povolení nemá a její přežití závisí zejména na darech.
V ulicích je cítit napětí, líčí Hakmal
„Z tlumočníka pro Kanadu se stal žebrák,“ líčí Hakmal, podle kterého je v ulicích Kyjeva cítit napětí. „Všichni jsou znepokojení, všichni šílí,“ říká. Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo v posledních týdnech desetitisíce vojáků a ačkoli část z nich nyní stáhlo, Ukrajincům to na klidu nepřidalo.
Hakmal moc dobře ví, jak dokáže ruská invaze zemi změnit. Vyrůstal v Kandaháru, jenž kdysi hostil obrovský kontingent sovětských vojáků, a byl svědkem občanské války, která skončila nástupem Tálibánu k moci.
Rusko ani Ukrajina válku nechtějí. Evakuace je přehnaná, tvrdí čeští experti |
Když v roce 2001 vtrhli do země vojáci NATO a USA a ukončili vládu radikálů, začal se Hakmal živit jako tlumočník a stal se pro Kanadu nepostradatelným. „Byl i kulturním poradcem. Neznali jsme detaily a nuance kultury, takže nás provedl různými situacemi, které mohly snadno eskalovat, kdybychom tyto informace neměli,“ řekl RFE Jeremie Verville, velitel čety, jež prováděla protipovstalecké operace v Kandaháru.
„Zdá se, že nyní je to ale pro Kanadu irelevantní. Prostě nás využili a zapomněli na nás. Jsem zlomený, nemám už naději,“ uzavírá Hakmal.