"Zaručujeme vám, že nebudeme stíhat nikoho, kdo odevzdá zbraně a budovy opustí," prohlásil Turčynov v parlamentu. "Jsem ochotný to potvrdit prezidentským dekretem," dodal úřadující prezident.
Situace na východě Ukrajiny zůstává napjatá. Separatisté v Luhansku a Doněcku podle médií odmítají složit zbraně, posilují barikády a požadují referendum o větší autonomii, anebo rovnou o připojení k Rusku.
Krize na UkrajiněNEPOKOJE: Separatisté zabrali úřady v Luhansku a Doněcku ANALÝZA: Čtyři scénáře ruského postupu na Ukrajině KYJEV: Kreml chystá na východě Ukrajiny provokace VYŠETŘOVÁNÍ: Masakr na Majdanu nařídil Janukovyč JANUKOVYČ: Přiznal, že Rusy pozval na Krym NATO: Aliance pomůže Ukrajině s reformou armády VOLYŇŠTÍ ČEŠI: Nebojíme se místních, ale války PUTINOVI NEJBLIŽŠÍ: Kolegové z KGB a kamarádi z dači ODPOSLECHY: Rusové plány dokázali utajit KLIČKO & SPOL.: Kdo se chopil moci v Kyjevě |
Vzbouřenci v Luhansku nadále okupují objekt tajné služby. Ulice vedoucí do středu města policie blokuje s pomocí zátarasů, policejní hlídky ale ve městě vidět nejsou. U stanového tábora, který ve středu na hlavním náměstí vybudovali povstalci, vyrostly symbolické šibenice.
Viset na nich mají ale i "banderovci", kteří podle proruských aktivistů táhnou na Luhansk. Už ve středu z ruských médií pronikly zprávy, že okupovaný objekt se chystají "vyčistit" pravicoví radikálové z Pravého sektoru řízení radikálem Dmytrem Jarošem. Do města prý dorazili na obrněných transportérech.
Jednání ukrajinských úřadů s proruskými vzbouřenci zatím žádné výsledky nepřineslo. Podle ministerstva vnitra si bojovné promoskevské skupiny kladou nepřijatelné požadavky.
Podle Jarového se vyjednává i v Doněcku, kde radikálové minulý víkend obsadili několik administrativních budov. Zvýšené napětí policie zaznamenala v jihoukrajinské Oděse, jejímž centrem dnes pod ruskými a sovětskými vlajkami prošel několikatisícový průvod. V jeho čele jeli na koních muži v historických uniformách Rudé armády, dav skandoval "Referendum" a "Do Ruska".
Moskva: NATO situace na Ukrajině využívá k sebeprezentaci
Ukrajinské ministerstvo vnitra ve středu oznámilo, že situace na separatistickém východě bude vyřešena do 48 hodin, a to buď diplomaticky, nebo silou. "Těm, kteří chtějí dialog, nabízíme rozhovory a politické řešení. Menšina, která usiluje o konflikt, se dočká rázné odpovědi," ministr vnitra Arsen Avakov.
Moskva varuje kyjevský režim před "nenapravitelnými akcemi" a snaží se prosadit zařazení zástupců ruskojazyčných regionů do plánované mezinárodní konference.
Moskva se také snaží Kyjev odradit od námluv s NATO, které se minulý týden rozhodlo poskytnout Ukrajině pomoc při reformě armády. Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek uvedlo, že Severoatlantická aliance využívá krizi na Ukrajině k tomu, aby ospravedlnila svou existenci a aby členství v tomto obranném bloku v 21. století zatraktivnila.
"Neustálá obvinění, která proti nám vznáší generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, nás utvrzují v tom, že aliance využívá ukrajinskou krizi k tomu, aby se šikovala proti smyšlenému vnějšímu ohrožení členů NATO a aby zvýšila poptávku po paktu," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen při své návštěvě Prahy zopakoval svou výzvu, aby Rusko stáhlo své jednotky z blízkosti ukrajinských hranic. "Asi 40 tisíc vojáků je podél ukrajinských hranic, není to cvičení, jsou připraveni k boji," prohlásil šéf aliance (více čtěte zde).
Proruští ozbrojenci obsadili třeba budovu tajné služby v Luhansku:
Sídlo komunistů v Kyjevě někdo zapálil
Sídlo ukrajinských komunistů v Kyjevě v noci na čtvrtek zachvátil požár, plameny nicméně nezpůsobily rozsáhlé škody. Hasiči se podle agentury Interfax domnívají, že oheň byl dílem žháře.
Fotogalerie |
"Pravděpodobně to bylo žhářství. Na třech místech najednou hořet nezačne," citoval Interfax jednoho ze zasahujících hasičů. Nejvážněji plameny poškodily přízemí, kde bylo zasaženo asi sto metrů čtverečních, škody jsou ale i v prvním a druhém patře.
Komunistická strana Ukrajiny má ve 450členné Nejvyšší radě, která je jednokomorovým zákonodárným sborem, 32 poslanců. Během protestů proti nyní již sesazenému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi čelili komunisté tvrdé opoziční kritice, neboť označili demonstranty za rozvraceče státu, kteří chtějí svrhnout zvolenou vládu a nahradit ji protiruským režimem.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve čtvrtek v reakci na ruský zábor Krymu zbavilo Moskvu do konce roku hlasovacích práv. Podle portálu The Voice of Russia návrh podpořilo 92 hlasů, proti bylo 74 poslanců a 19 se hlasování zdrželo. Na oplátku Rusové hrozí odchodem z organizace.
O situaci na Ukrajině by ve čtvrtek měli jednat také ministři financí sedmi nejvyspělejších zemí G7 na svém zasedání ve Washingtonu.
