Přišel s tím magazín The Economist a na Ukrajině tak rozkýval zdánlivě stabilní vertikálu moci vytvořenou ve jménu záchrany národní existence. Podle prestižního britského časopisu by se prezidentské volby na Ukrajině mohly konat už 25. května příštího roku.
Je to nejbližší možné datum od Trumpovy lednové inaugurace, potenciálního uzavření příměří a zrušení stanného práva. Prezidentská kancelář sice popírá, že by se na volby připravovala, v regionálních štábech se však už prý mobilizuje a také političtí protivníci prezidenta potichu přiznávají, že je potřeba změna vedení.
Nahlas to nikdo neřekne, aby nebyl obviněn z politických pletich v době, kdy napadené zemi nastává „nejtemnější hodina“. Rusko na elektrickou soustavu posílá bezprecedentní počty dronů a raket, Ukrajince čeká nejtěžší zima od začátku velké války. Situace na frontě je neradostná, Rusové rekordním tempem postupují v Donbasu a likvidují i ukrajinskou kapsu v Kurské oblasti, která měla Kyjevu posloužit jako vyjednávací páka.
Rusko postupuje nejrychleji od začátku invaze, za týden dobylo rozlohu Brna |
„Pokud bychom se nyní začali věnovat volební kampani, byla by to sebevražda,“ uvedl pro The Economist opoziční poslanec Jaroslav Železňak. Zvěsti o možných volbách se ostatně objevily i před rokem, kdy se blížil konec prvního Zelenského mandátu. Politické strany se tehdy ve společném memorandu usnesly, že parlamentní a prezidentské volby se budou konat po konci války a šest měsíců po odvolání stanného práva.
Dnes je klid zbraní tématem dne. Donald Trump opakovaně prohlašoval, že válku ukončí během 24 hodin, a proto se čeká, že po inauguraci začne Kyjev i Moskvu tlačit k vyjednávacímu stolu. Ukrajinci by vzhledem k současnému stavu museli skousnout nejednu hořkou pilulku, z Trumpova týmu přicházejí návrhy na zřízení demilitarizované zóny a ukrajinskou neutralitu.
Biden chystá rekordní balík pomoci Ukrajině. Posiluje obranu před Trumpovým nástupem |
Kromě situace na bojišti se oproti minulému roku výrazně posunuly i politické nálady na Ukrajině. Pokud po ruské invazi Zelenského popularita vystřelila k 90 procentům a před rokem se pohybovala kolem 60 procent, podle posledních průzkumů by měl velký problém funkci obhájit. Napovídá tomu vůbec první průzkum volebních preferencí provedený od února 2022.
Podle sondáže centra Sociální monitoring by Zelenského dnes volilo 22 procent obyvatel, o dvacet procentních hlasů víc by dostal Valerij Zalužnyj. Ukazuje se, že bývalý velitel ozbrojených sil si udržuje vysokou popularitu i poté, co ho prezidentská kancelář začátkem letošního roku odvolala a uklidila na velvyslanecký post do Spojeného království.
Zelenského ohrožuje také Kyrylo Budanov. Šéf vojenské rozvědky HUR si udělal jméno řadou drzých sabotáží v ruském týlu a pravidelně hovoří do západních médií. Podle průzkumu by pro něj dnes hlasovalo 16 procent respondentů. Oba generálové se navíc jako jediní veřejní představitelé těší důvěře ukrajinské veřejnosti, zatímco současnému prezidentovi 52 procent respondentů nedůvěřuje.
Třetí světová válka už začala, řekl bývalý velitel ukrajinských sil Zalužnyj |
Komentátoři to vidí jako důkaz, že Zelenského khaki trika a informační masáž Telemaratonu už nezabírají ani na domácí publikum, které se začíná klonit ke klidu zbraní i za cenu ztráty asi dvaceti procent okupovaných území. Prezidentské volby v květnu se nejspíš konat nebudou, koncem příštího roku by na ně už ovšem podle portálu RBK-Ukrajina mohlo dojít.
Ozývají se i hlasy, aby v nich Zelenskyj nekandidoval a zapsal se tak do historie jako muž, který národ dokázal sjednotit k heroickému odporu proti silnějšímu nepříteli. I někteří ukrajinští publicisté nahlas říkají, že dnes by se do čela země místo herce měl postavit skutečný vojenský vůdce schopný vybudovat odolnou armádu.
„Zelenského charisma nezdolného vůdce už nefunguje. Stále více Ukrajinců si myslí, že novým poválečným lídrem by měl být člověk, který lépe rozumí otázkám obrany a bezpečnosti,“ konstatuje v komentáři pro Espresso novinářka Maryna Danyljuk-Jarmolajevová.
