Nizozemci ve středečním referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, proti se vyslovilo přes 61 procent zúčastněných voličů. Účast podle předběžného sčítání překročila vyžadovanou hranici třiceti procent, výsledek referenda přesto není pro vládu závazný (více se dočtete zde). Premiér Mark Rutte nicméně prohlásil, že vláda předchozí souhlas s ujednáním přehodnotí.
Referendum je širokou veřejností vnímáno především jako hlasování o Evropské unii. „Sami iniciátoři přiznali před konáním referenda i po něm, že je Ukrajina vlastně vůbec nezajímá,“ popsala ukrajinistka Lenka Víchová. Podle ní se Ukrajina stala rukojmím euroskeptiků, kteří chtěli prostřednictvím referenda protestovat proti „evropskému diktátu“.
Nizozemská vláda se nyní musí rozhodnout, jak s výsledkem referenda naložit. Rutte prohlásil, že nechce záležitost uspěchat a vláda i parlament budou v nadcházejících týdnech hledat kompromis, který bude přijatelný pro všechny strany.
„Přes devadesát procent obsahu smlouvy je v kompetenci unie, národní státy mohou rozhodovat pouze o malé části,“ podotkla Víchová s tím, že Rutteho vláda tedy může ze situace vybruslit, když se daná část dohody nebude na Nizozemsko vztahovat. „Vláda může jít pochopitelně nadoraz a zablokovat dohodu na evropské úrovni, ale to je nepravděpodobné,“ dodala.
Juncker smutní, euroskeptici jásají
Předseda Evropské rady Donald Tusk ve čtvrtek uvedl, že vyčká na návrh nizozemské vlády. Asociační dohoda, kterou zatím ratifikovaly všechny ostatní členské státy, se však podle něj bude nadále prozatímně uplatňovat. „Zůstanu v kontaktu s premiérem Ruttem, protože se potřebuji dozvědět, jaké závěry premiér a jeho vláda vyvodí z referenda a jaké mají záměry,“ dodal Tusk.
Ještě v noci hovořil s nizozemským premiérem také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle mluvčího komise Margaritise Schinase je z výsledku nizozemského hlasování „smutný“. Schinas rovněž připomněl, že na základě jednomyslného rozhodnutí států už jsou podmínky dohody plněny v prozatímním režimu. „Toto se nemění,“ dodal s tím, že komisi dál záleží na rozvoji silných vztahů s Ukrajinou.
Výsledek nizozemského hlasování se stal tématem také ve Velké Británii, kterou čeká 23. června referendum o setrvání země v Evropské unii. Britský premiér David Cameron vyjádřil obavu, aby nizozemský nesouhlas s přidružením Ukrajiny neovlivnil tamní hlasování. „Nemyslím, že by to mělo mít dopad na nás. Jde o velice rozdílné otázky,“ poznamenal šéf konzervativní vlády, který se snaží přesvědčit voliče, aby se vyslovili pro setrvání Británie v unii. Podle aktuálního průzkumu však vedou přívrženci „brexitu“ v poměru 43 ku 39 procentům.
Předseda euroskeptické Strany nezávislosti Nigel Farage naopak nizozemský nesouhlas uvítal a na svém twitterovém profilu avizoval spolupráci s hnutím GeenPeil, které referendum iniciovalo.
Just spoken to @GeenPeil celebration party on speaker phone. Lots of them planning to come over and campaign for UK referendum.
Nejistá budoucnost teď ovšem čeká samotnou Ukrajinu. „Obyčejní Ukrajinci jsou výsledkem referenda zklamaní, zvlášť když si uvědomíte, že právě kvůli podepsání této smlouvy začala revoluce, při níž zemřelo tolik lidí,“ popsala tamní odezvu Víchová. „A zklamaní jsou také z toho, že právě Nizozemci, kteří utrpěli v ukrajinské válce ztráty (zpráva o vyšetřování pádu boeingu), dávají Kremlu dárek v podobě ‚ne‘ v referendu,“ doplnila.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko přesto ubezpečuje občany, že Ukrajina nesejde z cesty sbližování s Evropskou unií a také bude dál pokračovat v naplňování dosavadních dohod. Upozorňuje také na interpretaci organizátorů, podle nichž referendum sloužilo k protestu proti unijní politice.
Naopak podle ruského premiéra Dmitrije Medveděva nizozemské referendum předvedlo postoj Evropanů k Ukrajině. „Výsledky nizozemského referenda o přidružení Ukrajiny k Evropské unii jsou ukazatelem vztahu Evropanů k ukrajinskému politickému systému,“ napsal šéf ruské vlády na twitteru.
