Vydání Savčenkové vyžadovalo souhlas nadpoloviční většiny, tedy nejméně 226 hlasů. Se stíháním podle agentury Interfax souhlasilo 291 poslanců, se zadržením 277 a s uvězněním 268 poslanců.
Vyšetřovatel pak předal Savčenkové obvinění, oznámil, že je zatčena, a pobídl ji přejít k autu, které ji odveze do vazby. Savčenková projevila přání se projít, vyšetřovatel svolil, a tak poslankyně provázená agenty a novináři vyrazila pěšky k vazební věznici, vylíčil deník s tím, že poslankyně se ještě před tím rozloučila s matkou.
Generální prokurátor Jurij Lucenko v půli března obvinil Savčenkovou, že připravovala útok na parlament. „Máme nesporné důkazy o tom, že ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková osobně plánovala, osobně verbovala, osobně rozdávala rozkazy, jak provést teroristický útok tady v tomto sále,“ řekl Lucenko ve sněmovně. Použít během atentátu chtěla podle prokurátora granáty, miny a automatické zbraně.
„Máme fakta dokazující účast Ruska jako nepřítele ukrajinského státu při předávání zbraní osobám, které plánovaly a připravovaly teroristické útoky proti nejvyššímu vedení země, pokojným obyvatelům Kyjeva, a to s cílem svrhnout ústavní zřízení,“ prohlásil ve čtvrtek Lucenko na jednání parlamentního výboru, posuzujícího žádost o vydání poslankyně.
Savčenková obvinění odmítla. Tvrdila, že věděla o tom, že ji tajná služba sleduje, a tak jí schválně podstrčila náčrtek chystaného útoku na parlament, aby se SBU spolu s kamarády vysmála.
Savčenková je jednou z nejvýraznějších postav konfliktu na východě Ukrajiny, který si za poslední čtyři roky vyžádal na 10 000 mrtvých. Během bojů, do kterých se dobrovolně přihlásila, byla zajata proruskými separatisty a předána do Ruska. V ruském vězení následně strávila dva roky, než ji Moskva vyměnila za dva ruské vojáky. Na Ukrajině ji označili za národní hrdinku.
Politička čelí od ledna 2017 kritice zejména kvůli výrokům o tom, že by se Kyjev měl načas zřeknout Ruskem anektovaného Krymu a na oplátku by prý získal zpět rebely ovládaný východoukrajinský Donbas. Někteří ukrajinští politici následně žádali o vyšetřování jejích „protiukrajinských postojů“.
