„Ukrajina zůstává navzdory výzvám způsobeným ruskou agresí odhodlána pokračovat na cestě ke vstupu do EU a za uplynulý rok otevřela čtyři tematické vyjednávací bloky,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.
Podle hodnocení Komise země splňuje podmínky pro otevření zbývajících dvou tematických bloků. Očekává se, že by se tak mohlo stát do konce letošního roku. „Ukrajinská vláda naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028,“ stojí ve zprávě. „Komise je odhodlána tento ambiciózní cíl podpořit, domnívá se však, že k jeho dosažení je nutné zrychlit tempo reforem,“ dodává text.
EU otevřela s Ukrajinou další kapitoly přístupových jednání. Týkají se trhu i růstu |
Ukrajina za poslední rok pokračovala v pokroku v klíčových sektorových reformách. Podle Komise zůstává účinný také její systém boje proti korupci a specializované protikorupční instituce nadále fungují celkově nezávisle a efektivně. Nyní by se Kyjev měl zaměřit především na další posílení právního státu, fungování demokratických institucí a reformu veřejné správy. Komise zdůrazňuje také nutnost plnit akční plán týkající se národnostních menšin.
U Moldavska, jež dosud postupovalo souběžně s Ukrajinou, považuje Komise ukončení přístupových jednání v roce 2028 za realistické, jestliže bude i nadále pokračovat v reformách. Podle Komise tato země dosáhla za poslední rok největšího pokroku ze všech kandidátských zemí, a to navzdory přetrvávajícím hybridním hrozbám a vnějším tlakům.
Moldavsko otevřelo čtyři ze šesti vyjednávacích tematických bloků (klastrů) a významně pokročilo v reformě justice, boji proti korupci a slaďování právních předpisů s unijním právem. Dobrý pokrok zaznamenalo ve 28 z celkem 33 vyjednávacích kapitol. Dalším krokem je otevření čtvrtého a pátého tematického bloku, o němž musí rozhodnout členské státy v Radě EU, stejně jako tomu je v případě Ukrajiny.
Srbsko nikam nepokročilo, nadějí je nová vláda
Ve své pravidelné zprávě pak Komise dále kritizuje Srbsko, jež prý nedosáhlo v rozhovorech „žádného podstatného pokroku“. Týká se to mimo jiné slaďování srbské a unijní zahraniční a bezpečnostní politiky, které podle EK „zůstalo na nízké úrovni“.
Nová vláda, která vzejde z nedávných parlamentních voleb, má však podle Komise šanci tento trend zvrátit. Ve volbách z 25. října jednoznačně zvítězila kandidátka studentského hnutí nad koalicí dlouholetého vůdce země Aleksandara Vučiče, kterému kritici vyčítají autoritářské sklony.
Pod jeho vedením sice Srbsko deklarovalo vstup do EU za svůj strategický cíl, zároveň však udržovalo úzkou spolupráci s Ruskem a Čínou. Kritici v době jeho vlády opakovaně upozorňovali na úpadek vlády práva v zemi.
Po pádu Vučiče otřásají Srbskem zatčení, rezignace a nová vyšetřování![]() |
„Parlamentní volby v Srbsku poskytly nově zvolené vládě silný mandát k provádění reforem. Pokrok na cestě k přistoupení k EU bude záviset na úsilí nastupující vlády zvrátit negativní trendy,“ uvádí Komise. Srbsko pod Vučičovým vedením přes opakované naléhání EU odmítalo mimo jiné zavést protiruské sankce za invazi Moskvy na Ukrajinu. Reformy potřebné k členství v EU prakticky neprovádělo.
Nová vláda Studentské kandidátky bude podle EK muset prokázat „jasné a jednoznačné odhodlání k hodnotám EU“ a také snahu o sladění své zahraniční a bezpečnostní politiky a dobré sousedské vztahy. EU totiž tlačí na Srbsko a Kosovo, jež v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Bělehradu, aby normalizovaly své vztahy. Tento proces v posledních letech ustrnul a napětí mezi oběma sousedy naopak spíše rostlo.
Zahraničněpolitický program, který v uplynulých dnech zveřejnilo studentské hnutí, ve většině oblastí navazuje na Vučičovu politiku: prosazuje vojenskou neutralitu Srbska, odmítá nezávislost Kosova a chce zachovat tradiční partnerství s Ruskem bez zavádění sankcí.
Unii sice označuje za nejvýznamnějšího hospodářského partnera Srbska a chce prohlubovat spolupráci s evropskými státy a institucemi, výslovně se však nehlásí k členství v EU.
Premiant Černá Hora bude mít hotovo už letos
Sousední Černá Hora je naopak připravena na členství v Evropské unii a do konce letošního roku by mohla předběžně uzavřít všechny zbývající vyjednávací kapitoly, míní Komise. Podle unijních zdrojů by země mohla podepsat přístupovou smlouvu už v červnu 2027.
K předběžnému uzavření zbývajících kapitol je nutný souhlas členských států EU. Černá Hora si klade za cíl stát se 28. členským státem Evropské unie v roce 2028. Vstup do EU vyžaduje, aby přístupovou smlouvu ratifikovalo všech 27 současných členských zemí.
„Poprvé od roku 2011, kdy EU uzavřela přístupová jednání s Chorvatskem, je nyní Evropská unie v situaci, kdy může brzy uzavřít jednání s další kandidátskou zemí – Černou Horou,“ píše EK. „Svědčí to o trvalém úsilí Černé Hory posouvat se vpřed na evropské cestě a zavádět reformy nezbytné k tomu, aby se členství v EU stalo skutečností,“ dodává.
Pomůžeme vám. Pavel povzbudil Černou Horu k reformám nutným do EU![]() |
Unijní exekutiva mluví v případě Černé Hory o „pozoruhodném pokroku“. Země dosud prozatímně uzavřela 21 vyjednávacích kapitol z celkových 33. Komise podle nejmenovaného unijního zdroje nyní odešle do Rady EU, která zastupuje členské státy, poslední technické dokumenty. Následně očekává do konce prosince dokončení přístupových jednání. Do jara 2027 pak očekává dokončení přístupové smlouvy a v červnu její podepsání.
„Země se blíží do závěrečné fáze přístupového procesu,“ uvádí Komise. Dodává nicméně, že klíčové zůstává i nadále trvalé reformní úsilí a široký politický konsensus.
Albánie podle EK pokračuje v reformách, jejich úspěšné uvádění do praxe však vyžaduje „inkluzivní politický dialog“. Vyzvala tak k jednání mezi vládou dlouholetého premiéra Ediho Ramy a částmi občanské společnosti, které se už řadu měsíců účastní protivládních demonstrací.
U Severní Makedonie Komise kritizuje neprovedení slíbených ústavních změn a nedostatečné posilování právního státu. Bosna a Hercegovina se pak podle EK od členství stále více vzdaluje. Zpráva si všímá zesílené nacionalistické rétoriky a protiunijních postojů v době před letošními všeobecnými volbami.
Kosovo zase kvůli dlouhé institucionální krizi pozastavilo vládní reformy. Komise však ocenila pokrok v boji proti organizovanému zločinu a sladění zahraniční politiky s EU.




















