Na pohřebišti s přibližně dvěma sty jednotlivými hroby jsou pohřbeni civilisté, uvedl Kyrylenko. V hromadném hrobě podle něj mohou být těla civilistů i vojáků a přesný počet pohřbených osob se teprve bude zjišťovat.
Kyrylenko také zveřejnil fotografie, na nichž je vidět mnoho malých dřevěných křížů a záchranné složky v bílých ochranných oblecích. Podle policejních zpráv bylo mezi mrtvými několik malých dětí a několik rodin.
Moskva před několika dny přiznala stažení ruských jednotek od strategického Lymanu v Doněcké oblasti. Ukrajinská média již minulou středu informovala o nálezu desítek hrobů v Lymanu. Některé z obětí byly údajně zabity při těžkém ostřelování během květnového dobývání vesnice Ruskem, uvedla agentura DPA.
V Izjumu se v polovině září po jeho osvobození ukrajinskými silami našlo provizorní pohřebiště se 440 hroby. Většina těl patřila civilistům, část z nich nesla stopy mučení. Obdobné zprávy o nálezech narychlo vytvořených pohřebišť s těly civilistů nebo hromadných hrobech přicházely z Ukrajiny také v dubnu po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti, z měst jako Buča nebo Irpiň.
Osvobozeno téměř 2 500 kilometrů čtverečních
Zelenskyj v pátek uvedl, že jen za poslední týden ukrajinské síly získaly zpět 776 kilometrů čtverečních území a 29 sídel na východě země. Ve čtvrtek řekl, že na jihu země bylo znovu dobyto více než 500 kilometrů čtverečních území.
Ukrajinská armáda v posledních týdnech v rámci úspěšné protiofenzívy, která donutila ruské jednotky opustit dlouho držené pozice, dobyla zpět rozsáhlá území. Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na porážky k Rusku připojil čtyři částečně obsazené oblasti Ukrajiny.
Tyto anexe, které jsou všeobecně odmítány jako nezákonné, vyvolaly obavy z možné eskalace sedmiměsíčního konfliktu. Putin a další vysoce postavení ruští představitelé naznačili, že by k obraně těchto oblastí mohly použít jaderné zbraně - případně menší taktické zbraně - ačkoli podle západních představitelů neexistují žádné důkazy, že by k tomu byla Moskva připravena.
„Začínají připravovat svou společnost. To je velmi nebezpečné,“ řekl v pátek Zelenskyj. „Nejsou připraveni to udělat, použít je. Ale začínají o tom mluvit. Nevědí, jestli je budou používat, nebo ne. Myslím, že je nebezpečné o tom vůbec mluvit,“ dodal.
„Vidíme, že lidé v Rusku, kteří jsou u moci, mají rádi život, a proto si myslím, že riziko použití jaderných zbraní není tak definitivní, jak říkají někteří experti, protože chápou, že po jejich použití není cesty zpět, a to nejen v dějinách jejich země, ale ani pro ně samotné,“ řekl Zelenskyj BBC.
Ukrajinci vytlačují Rusy na východě i u Chersonu, ti zaminovávají domy |
Zelenskyj v pátek znovu popřel, že by se ve čtvrtek vyslovil pro „preventivní údery“ Severoatlantické aliance proti Rusku, než Moskva sáhne po jaderných zbraních. Dnes znovu upřesnil, že měl na mysli preventivní sankce, a ne jaderné údery. Dodal, že se jednalo o chybný překlad. Původní prohlášení rozhořčilo Kreml.
Zelenskyj uvedl, že je třeba jednat hned, protože ruské hrozby představují „riziko pro celou planetu“. Tvrdil, že Moskva v tomto ohledu „již učinila krok“, když obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu. V elektrárně se podle něj nachází asi 500 ruských vojáků, ačkoli ji stále obsluhuje ukrajinský personál. „Svět může urychleně zastavit akce ruských okupantů,“ řekl prezident Zelenskyj a vyzval k přijetí balíčku sankcí, které by ruské vojáky donutily k opuštění areálu elektrárny.
