„Ukrajinci musí mít právo se rozhodnout, zda budou patřit k Západu a přiblíží se Evropské unii a Severoatlantické alianci,“ řekl Lipavský při návštěvě kontrolního bodu u města Stanycja Luhanska. „Máme historickou zkušenost, když k nám vtrhla v roce 1968 cizí vojska. Ukrajina zažívá podobnou zkušenost teď,“ dodal ministr. Podle něj nelze dopustit, aby se historie opakovala.
„Moji kolegové z Rakouska, Slovenska a Česka jsou nyní společně ve Stanycji Luhanské,“ oznámil před polednem Kuleba s odkazem na obec nacházející se na takzvané linii dotyku, která dělí ukrajinská vládní vojska od Ruskem podporovaných separatistů na Donbase.
Přímo na linii dotyku jsme se seznámili s vojenskou situací na Ukrajině. Od všech tří ministrů zazněla jasná slova solidarity s Ukrajinou. Bezpečnost Ukrajiny je i bezpečností Evropy. Proto nám není lhostejné, co se na Ukrajině odehrává. Proto Česko stojí za Ukrajinou. https://t.co/Rb7vEH65s8
Kuleba podle serveru Ukrajinska pravda mezitím oznámil, že Ukrajina od Západu v poslední době dostala pomoc v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (přes 31 miliard korun) a 1 000 tun zbraní či vojenského vybavení.
Lipavský chce svou cestou vyjádřit solidaritu Ukrajině, který čelí ruskému tlaku, a podpořit její územní celistvost. „Letíme do Kyjeva a na východ Ukrajiny, abychom se na místě podívali, co zažívá země, na jejíchž hranicích se srocuje cizí armáda,“ uvedl Lipavský.
„Jedeme vyjádřit solidaritu se zemí, která je pod velkým tlakem,“ dodal s tím, že Ukrajina se vydala evropskou a euroatlantickou cestou a je ji v tom zapotřebí podpořit.
Kuleba velký počet návštěv západních diplomatů a delegací oceňuje. Na dnešním setkání s novináři prohlásil, že právě ony v Kyjevě působí jako faktor, který Rusko „zadržuje“. „Intenzivní diplomacie nyní umožňuje udržet situaci (na rusko-ukrajinské hranici) pod kontrolou,“ citovala ho agentura TASS.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Dnes navštívíme východ země, konkrétně Stanycju Luhanskou - městečko na linii dotyku v Luhanské oblasti, abychom se seznámili se situací na místě. V úterý bude naše návštěva pokračovat jednáními v Kyjevě,“ uvedl Korčok, který společně se svými protějšky z Česka a Rakouska odletěl na Ukrajinu na palubě českého speciálu.
„V napjaté situaci je důležité projevit solidaritu s Ukrajinou, naším bezprostředním sousedem,“ dodal.
Obdobně se na twitteru vyjádřil i Schallenberg, který mimo jiné napsal:„Ostatně, suverenita Ukrajiny je také záležitostí naší vlastní bezpečnosti.“
Ukrajině vyjadřují podporu i ostatní země
Do Kyjeva v pondělí míří také šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která bude jednat rovněž s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Kuleba s ní hodlá probrat otázku dodávek zbraní z Německa.
Berlín vyjádřil Kyjevu podporu, ale dodávat zbraně Ukrajině, stejně jako jiným zemím, dlouhodobě odmítá, kvůli čemuž si vysloužil kritiku od Kyjeva i od některých členských zemí Severoatlantické aliance.
„Německo opakovaně a veřejně toto rozhodnutí vysvětlilo. My považujeme tato vysvětlení s ohledem na Ukrajinu jako nefér. Věříme, že existuje širší prostor pro to, aby mohlo Německo jednat. Musíme respektovat postoj státu, ale to neznamená, že bychom s tím neměli pracovat,“ citovala agentura Reuters šéfa ukrajinské diplomacie.
V úterý přijede do Kyjeva francouzský prezident Emmanuel Macron, který se má dnes v Moskvě setkat s prezidentem Vladimirem Putinem. Ve středu zavítá do ukrajinské metropole polský ministr zahraničí Zbiginiew Rau.
Česko darovalo i zdravotní materiál
Na pomoc ukrajinským zdravotníkům pak zamířilo do Kyjeva 500 balíčků s materiálem pro ošetřování zranění zkompletovaných Českým červeným křížem.
Prvních 500 ks traumasetů bylo právě převzato na Ukrajině! Více: https://t.co/WqcZrAo2Ye Pomoc finančně podpořilo MZV ČR. https://t.co/4PRV87TpRs
Nynější dodávka pěti stovek balíčků s první pomocí předchází větší zásilku, které bude na Ukrajinu přepravena později. Celková cena budoucí zdravotnické pomoci má podle dřívějších informací českého ministerstva zahraničí dosáhnout 3,6 milionu korun.
Takzvané traumasety obsahují mimo jiné škrtidlo, obvazy, dezinfekci, chirurgické roušky či podložky proti prochladnutí. Dobrovolníkům mohou posloužit při kurzech první pomoci pro obyvatelstvo. Na jejich sestavení se podíleli dobrovolníci z českých nevládních organizací.
„V případě pohromy nebo eskalace situace je to obrovská pomoc,“ řekl ředitel ukrajinského Červeného kříže Maksym Docenko při předání balíčků s odkazem na nynější spekulace o chystané invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
„Jsem velmi rád, že tato pomoc pomůže,“ řekl Lipavský. „Doufám, že nepůjde o lidmi způsobenou událost,“ poznamenal s tím, že i na takovou eventualitu je však třeba být připraven.
Česko poskytuje Ukrajině humanitární a rozvojovou pomoci od událostí v roce 2014, loni dosáhla 74 milionů korun. Například darované české sanitky sehrály důležitou roli při evakuaci obyvatel z oblastí bojů na východě země.
Šéf české diplomacie Lipavský se vyjádřil také k nedělním výrokům prezidenta Miloše Zemana, který má současnou krizi kolem Ukrajiny za válku slov a ruské invaze na Ukrajinu se neobává.
„Česká vláda pracuje s informacemi bezpečnostních složek a s informacemi, které nabyla mezinárodní výměnou ze Severoatlantické aliance. Přistupujeme k tomu odpovědně,“ řekl Lipavský.
Vztahy Ruska a Ukrajiny jsou napjaté
Vztahy Kyjeva a Moskvy jsou nepřátelské od roku 2014, kdy protesty svrhly ukrajinského proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko následně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo ozbrojené povstání proruských separatistů v Donbasu, kteří vyhlásili dvě separatistické „lidové republiky“ v Luhansku a Doněcku. Boje na východě Ukrajiny si dosud vyžádaly 14 tisíc životů.
Ve Stanycji Luhanské vznikl v roce 2019 neformální „hraniční“ přechod mezi separatistickou Luhanskou lidovou republikou a zbytkem ukrajinského území. Denně po nově postavené lávce přes řeku Severní Doněc projde oběma směry v průměru dva tisíce lidí. Dříve to bývalo v některé dny i 17 tisíc.
V posledních měsících Rusko shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků. Vyvolalo tím obavy Kyjeva i Západu, že se připravuje na vojenskou ofenzivu na Ukrajině. Moskva popírá, že by měla takové plány, a naopak tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost.
Od Spojených států a NATO žádá Rusko kromě jiného záruku, že aliance nepřijme za svého člena Ukrajinu, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v ruské blízkosti. Česká vláda stejně jako NATO či Spojené státy tento požadavek odmítá.
