Bydlím jen tři stanice odsud. Mám byt v devátém patře, sousední dům trefili už dvakrát, nám to rozbilo okna. Dokud byla žena naživu, chodili jsme sem občas společně. Před rokem ale zemřela a teď jsem tu každou noc,“ říká penzista Oleksandr. Jeho nový přítel z metra, také senior, Mykola sem jezdí spát dvakrát až třikrát do týdne. Bydlí totiž vedle sídla letecké továrny Antonov a nepohodlný spánek na lavičce v metru je pro něj prý i tak klidnější.
„Cizinci“, kteří sem přicházejí i mimo noční poplach, bývají pro „místní“ podezřelí, píše web Hromadske. Raději se jich straní nebo je rovnou nahlásí strážníkovi, který okamžitě prověří, proč se daná osoba do metra vydala. Pokud nic podezřelého nezjistí, může člověk na stanici zůstat. Policie sem podle stálých nočních obyvatel nevpouští ani opilce nebo bezdomovce. Ani přesto tu soužití není jednoduché.
Doma se bojí, chodí proto spát sem. Jenže metro nespí. Je to velká mašinerie, kterou je nutné obsluhovat, opravovat, mýt... A to vše je hlučné.
