O soudce Artura Jemelionova se začali ukrajinští vyšetřovatelé zajímat v polovině ledna. Podezírají ho, že ovlivňoval výběr soudců k jednotlivým obchodním případům a nabádal je, jak mají rozhodovat. Pokud se mu vzepřeli, byl jim případ údajně odebrán.
Vyšetřování odstartovalo majetkové přiznání za rok 2015, v něm Jemelionov mimo jiné vykázal hodinky Breguet v hodnotě 68 tisíc hřiven (asi 63 tisíc korun), což představuje asi třetinu jeho ročního platu. Soudce přiznal také luxusní karabinu za 113 tisíc hřiven (asi 104 tisíc korun) a hotovost v eurech, dolarech a hřivnách v hodnotě asi 9 milionů korun.
Jemelionov, který byl kvůli vyšetřování na tři měsíce zbaven soudcovského taláru, obvinění popřel. Hotovost mu prý poskytla bohatá exmanželka, aby mohl cestovat za dětmi do Vídně a udržel si svůj životní standard. Za nařčením vidí své politické nepřátele, kteří mu údajně chtěli zabránit v zisku křesla na Nejvyšším soudu. „Svého cíle dosáhli, byl jsem vyřazen z výběrového řízení,“ posteskl si tento měsíc Jemelionov.
Porsche a balíky hotovosti
Ukrajina pokračuje ve velkém tažení proti korupci, kterým její spojenci a mezinárodní věřitelé podmiňují další finanční injekce. Mezinárodní měnový fond předloni schválil program hospodářské pomoci v celkovém objemu 17,5 miliardy dolarů (412 miliard korun). Kyjev dosud obdržel zhruba polovinu slíbené částky.
Experti i politici se shodují, že nejvážnější situace panuje v justici, která korupčníky chrání a narušuje tím podnikatelské prostředí. Například centrální banka si stěžuje, že soudci sabotují její snahy uzavřít banky, které se podílejí na praní špinavých peněz. „Všichni víme, že justiční systém je špinavý. Úplatky, korupce a kamarádšofty jsou všude,“ uvedl v lednu ministr spravedlnosti Pavlo Petrenko.
„Nejslabším článkem našeho boje proti korupci jsou ukrajinské soudy,“ prohlásil v dubnu premiér Volodymy Hrojsman krátce poté, co Transparency International vydala nový žebříček vnímání korupce, v němž se Ukrajina umístila na nelichotivém 131. místě ze 176 hodnocených zemí.
Majetková přiznání, která vláda v rámci boje proti korupci schválila minulý rok, ukázala, že asi třicítka soudců má v garáži porsche a doma velké sumy v hotovosti. Národní úřad pro prevenci korupce se nyní snaží zjistit, jestli si na vykázaný majetek vydělali poctivě, což by se při průměrném platu ukrajinského soudce 270 tisíc hřiven (asi 250 tisíc korun) ročně rovnalo zázraku.
Pandořina skříňka
Do vyšetřování podezřelých soudců se vrhl i nedávno zřízený Ukrajinský národní protikorupční úřad (NABU). Ten se nedávno stal terčem kritiky za pomalou realizaci zákona o deklaraci majetku. Mnozí politici a úředníci ho podle médií buď ignorují, nebo přímo sabotují.
Ukrajinský vrchní žalobce Jurij Lucenko navíc minulý týden firmu Miranda, která databázi pro zveřejňování majetkových přiznání naprogramovala, obvinil, že z projektu financovaného Dánskem vyvedla peníze. Vedení společnosti i protikorupční aktivisté to odmítli jako další projev odporu politického establishmentu proti boji s korupcí.
Ukrajina kromě zavedení majetkových přiznání buduje Nejvyšší soud a zvláštní protikorupční soud. Soudci přišli o automatickou imunitu a poslanci o právo jmenovat nové soudce. Reformátoři v Kyjevě však přiznávají, že soudcům se do posílání zkorumpovaných kolegů a politiků za mříže nebude chtít, protože by se to v budoucnu mohlo obrátit proti nim.
„Rozhodne soudce objektivně? Myslím, že ne, protože chápe, že by tím otevřel Pandořinu skříňku,“ myslí si Petrenko. „Cítíme, jak se starý systém vzpouzí,“ postěžoval si šéf Ukrajinského národního protikorupčního úřadu Artem Sytnyk.
