Ukrajina je dnes pro Čecha příjemná země. Kurz hřivny je vůči české koruně přibližně jedna ku jedné, ceny jsou stejné nebo nižší. I proto se v přitažlivém centru Kyjeva plném secesních domů, kaváren a dobrých restaurací může turista cítit velmi příjemně.
V ukrajinské realitě je to však mnohem horší. Na luxusních autech, která se po kyjevských ulicích prohánějí v obrovských množstvích, nebo na počtu obchodů světových značek v Kyjevě to poznat není. Pokud je ale někdo odkázán na průměrné ukrajinské důchody a platy, žije se mu hodně těžce.
Penze jsou kolem dvou tisíc, mzdy zpravidla kolem pěti tisíc hřiven. Když mají v některém podniku, jako například v Ukrtransgazu, průměrný plat zaměstnanců třináct tisíc hřiven, tak se tím chlubí. Situace je o to horší, že na tržní úroveň se rychle dorovnávají ceny plynu, elektřiny, vytápění či nájmů.
„Lidé dnes ve státních bytech v Kyjevě platí za energie tisíc hřiven měsíčně, což nemusí vypadat jako mnoho, ale ještě před dvěma roky platili zlomek,“ vysvětluje jeden západní diplomat, který si nepřál být jmenován.
Nejhorší má země asi za sebou
Krize na UkrajiněSTOPFAKE: Jak odhalit dezinformace SLAVJANSK: Dobře tu není, ale v Doněcku je hůř MH17: Raketa byla z Ruska, potvrdila komise KREML: Přiznal vojáky v Donbasu NÁSILÍ NA ŽENÁCH: Školačky spí s vojáky za jídlo |
Deregulace dosud státem mohutně dotovaných cen energií, ale také ozdravení bank, které si vynutilo zavření několika set peněžních ústavů, šly ruku v ruce s pádem kurzu hřivny. „Hřivna spadla z kurzu 8 hřiven za dolar na úroveň až někde okolo 24 hřiven za dolar,“ říká bývalý slovenský ministr financí a reformátor Ivan Mikloš, který je dnes jedním z hlavních poradců ukrajinské vlády.
„Tomuto poklesu kurzu se přizpůsobily i ceny, takže pokles životní úrovně je hodně citelný. Přesto je třeba tyto reformy dotáhnout do konce, jinak se Ukrajina nehne kupředu,“ dodává Mikloš.
Dobrou zprávou však je, že po dvou letech propadu, kdy hospodářství pokleslo celkem o 17 procent, se letos obnovil růst. „Je otázka, jak se to měří, ale faktem je, že nejhorší část krize má země asi opravdu za sebou,“ říká západní diplomat. „Země udělala za rok a půl víc reforem než za pětadvacet předchozích let,“ doplňuje Mikloš, jehož slova potvrzují i ukrajinští a západní analytici.
Peníze z rozpočtu odčerpává nejen ztráta Krymu a části průmyslového Donbasu, ale i nutnost stále vést válku proti separatistům podporovaným Ruskem. Výdaje na obranu tvoří dnes pět procent hrubého domácího produktu Ukrajiny, což je pětinásobně více, než kolik dává na armádu Česko. „Za dva roky jsme vybudovali skutečnou armádu s vojáky, kteří mají vysoké odhodlání i morálku,“ říká hrdě gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Žebrivskyj.
Pracovití Ukrajinci jsou nadějí
Zemi pomáhá i asociační dohoda s Evropskou unií, díky níž stoupá sice nikoli závratně, ale přesto citelně vývoz z Ukrajiny do EU. Spolupráce se zeměmi evropské osmadvacítky včetně Česka může například zachránit i vyspělý ukrajinský letecký průmysl, který dosud stál na kontaktech s Ruskem.
Tvrdý pád
|
Ukrajině může pomoci i rozbíhající se reforma soudnictví a vytvoření mocného Národního protikorupčního úřadu (NABU), což jsou kroky, které mají snížit dosud obludné úplatkářství v zemi. „Šest tisíc soudců podalo raději demisi, než by odkrylo své příjmy a majetky,“ říká šéf NABU Artem Sytnyk. Jeho úřad, který má rozsáhlé policejní i vyšetřovací pravomoci, už od jara poslal desítky lidí za mříže a zabavil stamilionové úplatky.
Obrovský pád životní úrovně a ekonomický tlak vytvářejí ale podhoubí pro nespokojenost. Té se snaží využít populisté v čele s bývalou premiérkou Julií Tymošenkovou, jež slibuje mohutné demonstrace a svržení současné reformní vlády.
„Největší nadějí Ukrajiny jsou obrovsky odolní a vzdělaní lidé, kteří jsou zvyklí tvrdě pracovat,“ soudí Ivan Mikloš. „Znám jen málo států na světě, které jsou tak hluboko pod svými možnostmi, jako je stále Ukrajina. Pokud se reformuje, má šanci být bohatou zemí,“ dodává.
