Jurij Ulšin si prohlíží místo, kde v obci Šyrokyne dříve stávala škola. Z obvodových zdí zbyla hromada suti, na zemi se válí pastelky a učebnice. „Bolí mě srdce. Proč to Rusko udělalo?“ říká Ulšin, velitel ukrajinské armády. Šyrokyne leží na frontě mezi ukrajinskými a proruskými silami. Obec bývala malebným letoviskem, nyní je to pustina.
Vesnice připadla separatistům poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a rozpoutalo na Donbasu násilný konflikt. Ukrajinské milice následujícího roku získaly část přímořského pásu provincie zpět, včetně Šyrokyne, která se nachází dvacet kilometrů od přístavního města Mariupol. „Můj přítel tu padl v bojích,“ líčí The Guardianu Ulšin.
Separatisté ale neustoupili daleko. Usadili se ve vesnici Vodjane vzdálené necelé dva kilometry od sanatoria, které Ukrajincům nyní slouží jako frontová základna. „Předevčírem vypálili raketu na jedno z našich aut na hlídce. Naštěstí minuli,“ popsal Ulšin. „Ve vesnici není nikde bezpečno. Smrt přijde, když ji nečekáte. Separatisté pracují profesionálně,“ líčí.
Rusko v posledních týdnech rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit.
Kreml to odmítá, zároveň ale po Západu požaduje závazné záruky, mezi něž patří i požadavek, aby se NATO nerozšiřovalo směrem na východ.
„Podívejte se na historii. Všechny konflikty mají aktivní fázi a méně aktivní,“ myslí si Ulšin, podle kterého se Rusko nepokusí získat celou Ukrajinu. „Místo toho povede hybridní válku s cílem svrhnout ukrajinskou vládu aspirující na NATO a nahradí ji svými lidmi,“ míní armádní velitel.
Máme menší palebnou sílu, nevzdáme se
Ukrajinští vojáci jsou podle něj motivovaní a připraveni bránit svou vlast. „Je zjevné, že Rusové mají větší palebnou sílu, ale dostali jsme nějakou pomoc od Litvy a dalších států,“ říká s tím, že Ukrajina na Rusko strádá i na moři, neboť velkou část svého námořnictva ztratila po obsazení Krymu.
Moskva po anexi Ukrajincům vrátila Donbas, sovětskou válečnou loď, která nyní kotví v Mariupolu vedle dvou obrněných dělostřeleckých člunů. „Je starý ale spolehlivý,“ říká kapitán námořnictva Olexandr Grigorevskij s odkazem na kulomet na přídi Donbasu, jenž Ukrajinci používají jako velín.
Blíží se válka? Ukrajina obnovuje protiletecké bunkry. Hysterie, tvrdí Moskva |
Grigorevskij si je podle listu The Washington Post vědom toho, že Mariupol stojí případnému ruskému postupu z východu přímo v cestě. „Pokud jde o bezpečnost, Azovské moře ovládá Rusko. A v případě války to bude silně využívat k vyvíjení tlaku na naše jižní města a pobřeží,“ konstatoval na přelomu roku ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Ačkoli Rusko a Ukrajina mají podle dohody z roku 2003 přístup k Azovskému moři sdílet, Moskva nyní ovládá Kerčskou úžinu, která je jedinou cestou dovnitř a ven. Kreml navíc s odkazem na „námořní cvičení“ nedávno zakázal ukrajinským lodím přístup k velké části moře.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Dikátora nechceme, vzkazují Ukrajinci
V roce 2014 ovládli Mariupol na dva měsíce separatisté, podařilo se ho ale získat zpět. Jedním z prokyjevských dobrovolníků, kteří ho pomohli osvobodit je i Anatolij Lozar. Ruský sentiment je podle něj ve městě nicméně stále silný, zejména mezi staršími obyvateli.
„Velkou roli hraje televize. Ruské státní stanice můžete sledovat zdarma, za ukrajinské musíte zaplatit,“ říká s tím, že většina lidí tu volí opoziční stranu Viktora Medvedčuka, promoskevského oligarchy obviněného z vlastizrady, jenž se nyní nachází v domácím vězení.
Také vojáci na letišti v Mariupolu ví, že Moskva v případě konfliktu zřejmě vybombarduje ranvej a další strategické cíle.
ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne |
„Bojíme se, že Rusko napadne a ovládne Ukrajinu. Naše armáda není příliš připravena k boji,“ řekla The Guardinu ukrajinská historička Olena Chebeliuková. „Nemáme rakety Stinger ani Patriot. Máme jen staré sovětské rakety. Pokud dojde k válce, prvních týdnech budeme mít mnoho obětí,“ líčí. Případná ruská ofenzíva podle ní rozpoutá partyzánskou válku.
„Mnoho z nás je připraveno bojovat. Budeme vzdorovat v každém městě, v každé vesnici. Ukrajinci nenávidí Putina, zvláště ti na západě. Ukrajinci povstali proti diktátorům již dříve,“ říká s odkazem na odpor vůči exprezidentovi Viktoru Janukovyčovi v roce 2014.
„Rusové žijí v diktatuře už desetiletí, jsou šťastní. My tady ale diktátory nemáme rádi. Putin chce být nejmocnějším mužem na světě. Pokud se ale pokusí nastolit na Ukrajině diktaturu, neuspěje,“ říká rozhodně.
21. prosince 2021 |
