Na území separatisty ovládaných regionů byly první případy nákazy zaregistrovány až na začátku dubna. Toto úterý představitelé takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky hlásili dohromady 57 nakažených.
Podle odborníků jsou tato čísla hodně podstřelená. Jak moc, nikdo netuší. Existuje možnost, že povstalci skutečná čísla tají. Stejně tak je možné, že o rozsahu nákazy sami nemají tušení, protože nemají testovací sady.
Území pod jejich kontrolou každopádně nefigurují ve statistikách Světové zdravotnické organizace ani epidemiologů z Univerzity Johnse Hopkinse.
Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN koncem března varoval před rychlým lokálním přenosem koronaviru v Doněcku a Luhansku a „epidemii covid-19 zásadního rozsahu“.
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová tou dobou informovala o nejméně osmi stovkách pacientů s akutní virovou infekcí dýchacích cest. Ani tato čísla však nejde ověřit. Donbas zůstává pro epidemiology „černou dírou“, kde se šíření viru nedá sledovat.
Zavřít podniky nemůžeme
Podle portálu Rádia Svobodná Evropa se infekce v Donbasu rychle šíří, čemuž napomáhá akutní nedostatek ochranných pomůcek i lékařů. Nejsou testy ani plicní ventilátory. „Mezi zdravotníky panuje panika,“ svěřila se portálu pod podmínkou anonymity jedna zdravotní sestra z Makijivky.
Povstalecké vedení sice zavedlo některá karanténní opatření, ale supermarkety, obchodní centra a mateřské školky zůstávají otevřené. Vedení samozvaných republik se obává, že tvrdší omezení pohybu by už tak strádající ekonomiku poslala do kolen.
„Budu k vám naprosto upřímný. Z mnoha důvodů, včetně těch ekonomických, si nemůžeme dovolit zavřít podniky a poslat lidi domů. Obzvlášť proto, že u nás ještě nikdo nemocí covid-19 neonemocněl,“ prohlásil šéf doněckých separatistů Denis Pušilin koncem března. Tedy ještě předtím, než jeho lidé přiznali první případy nákazy.
Důchodci mají problém
Na separatistických územích, kde žijí téměř čtyři miliony lidí, byla přesto zavedena některá karanténní opatření. Úřady zakázaly shromáždění nad padesát lidí, uzavřely střední školy a univerzity.
Lidé nad 65 let dostali příkaz izolovat se doma, ven smějí jen na nákup nebo vyvenčit psa. Povstalci také po vzoru Vladimira Putina odložili vojenské přehlídky k výročí sovětského vítězství ve Velké vlastenecké válce (reportáž z doněcké přehlídky v roce 2017 čtěte zde).
Uzavřely se hraniční přechody s Ruskem i Ukrajinou. To představuje zásadní problém pro asi půl milionu důchodců žijících na povstaleckých územích, kteří každý měsíc jezdili na druhou stranu fronty pro penzi. Kyjev sice slibuje, že jim důchody bude posílat na účet, to je jim však málo platné, protože v Doněcku a Luhansku bankomaty nefungují.
Koronavirus ve světě   |
Lidé karanténní opatření podle svědectví shromážděných Svobodnou Evropou neberou moc vážně, roušky nosí málokdo. „Lidé by si v nich připadali trapně,“ míní zdravotní sestra z Makijevky. Podle ní se stává, že lidem se zakrytými ústy a nosem se kolemjdoucí smějí.
I přes zákaz masových shromáždění dorazilo během Velikonoc do chrámu Proměnění Páně v Doněcku několik stovek pravoslavných věřících. O bezpečných rozestupech nemohla být řeč.
Roušky jsou navíc vysoce nedostatkové zboží. Kdo po nich touží, musí si je ušít sám. Lidé si také podle receptů z internetu sami připravují dezinfekční prostředky. Někteří jako dezinfekci používají levnou vodku nebo podomácku vypálený alkohol čili samohonku.
Na frontě se dál střílí
Pro obyvatele proruských pseudorepublik představuje covid-19 vážnou hrozbu z několika důvodů. Tím prvním je vysoký počet obyvatel v rizikové skupině – více než třetina obyvatel Donbasu jsou senioři.
Dalším znepokojivým faktorem je kritický stav zdravotnictví, které mělo svých problémů dost už před pandemií. Odborníci odhadují, že od začátku války odešlo asi patnáct set lékařů a zdravotníků.
„Zdravotnictví mimo území pod kontrolou kyjevské vády vykazuje znaky zásadního zhoršení vzhledem ke kompletnímu kolapsu zásobovacích řetězců z vládou ovládaného území. Výsledkem je nedostatek léků, vybavení i personálu,“ uvádí Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN.
Ukrajinský ministr zahraničí v polovině dubna prohlásil, že ochranu zdraví tamní populace musí v době koronavirové krize jako okupační mocnost zajistit Rusko. Moskva však má v současné době dost starostí se zvládnutím nákazy na svém území.
Vše o koronaviru
|
Separatisté navíc vykázali většinu zahraničních humanitárních organizací, které by místním nemocnicím mohly dodat potřebné léky a vybavení. To se týká i Člověka v tísni, kterému vedení Doněcké lidové republiky před třemi lety neprodloužilo akreditaci. Organizace nadále pomáhá obyvatelům v sousedním Luhansku.
Na východě Ukrajiny se navíc stále válčí. Šest let trvajcí konlikt si vyžádal přes třináct tisíc životů, na takzvané linii dotyku se střílí každý den.
„Kvůli konfliktu je to také obtížnější s prevencí proti covid-19. To se týká například dostatku čisté vody na hygienu a dostatku funkčních a vybavených zdravotnických zařízení,“ uvedla pro iDNES.cz Olena Budahovská, koordinátorka ukrajinské mise Člověka v tísni.
Česká humanitární organizace v současnosti sirotčincům, domovům důchodců a školám na východě Ukrajiny pomáhá s přípravou hygienických a dezinfekčních balíčků a také s instalací zařízení na mytí rukou na veřejných místech.
Podle některých odborníků mají obyvatelé válečné zóny proti lidem uvyklým životu v míru jednu výhodu. „Lidé si už zvykli na jistou míru sociálního odstupu, některé jeho aspekty jsou už dnes u nich přirozené. Přivykli tomu, že někdy celé dny zůstávají ve sklepě, a musejí se smířit s tím, že je jejich pohyb značně omezen,“ řekla portálu Svobodná Evropa analytička kyjevského think-tanku Crisis Group Katharine Quinn-Judgeová.
