|
Konec Černobylu - lidské tragédie |
| V jaderné elektrárně vládnou beznaděj a hněv. "Úzkost mě pomalu zabíjí. Jestli budu propuštěn, nevím, jak uživím rodinu," běduje šestačtyřicetiletý inženýr a otec dvou dětí Olexandr Jelčišev. Stejně jako on se většina zaměstnanců elektrárny cítí být zrazena a opuštěna svou vládou, která podle nich zbaběle ustoupila tlaku Západu. "Nemá to vůbec nic společného s jadernou bezpečností. Je to jen balamucení. Elektrárna funguje perfektně," tvrdí inženýr Volodymyr Zajcev. "Hrozí tu, že nezaměstnanost postihne čtvrtinu obyvatel v aktivním věku. To je tragédie pro naše město, kde není prakticky žádný jiný průmysl. Bez elektrárny to tu nemá budoucnost," říká starosta Slavutiče Volodymir Oudovičenko. Trpkost vyhlídek do budoucna je pro zdejší obyvatele o to silnější, že většinu z nich sem původně přilákaly prémie a platy trojnásobně převyšující celostátní průměr. |
"Splňuji státní rozhodnutí a mezinárodní závazky Ukrajiny, nařizuji tímto zahájit práce na předčasném zastavení provozu třetího reaktoru černobylské jaderné elektrárny," prohlásil Kučma ze sálu kyjevského paláce Ukrajina.
"Svět se stane bezpečnějším místem. Lidé budou moci klidně spát," zdůraznil ukrajinský prezident již při čtvrtečním slavnostním ceremoniálu u příležitosti uzavření energetického závodu, při němž v doprovodu předsedů vlád Ruska a Běloruska Michaila Kasjanova a Vladimira Jermošina položil věnce v areálu černobylské elektrárny u památníku nazvaného Prometheus.
Ceremoniálu, který se konal několik set metrů od betonového sarkofágu chránícího čtvrtý reaktor, který 26. dubna 1986 explodoval a následně vzplál, se zúčastnilo také několik stovek zaměstnanců černobylského závodu.
Poslední byl už v žalostném stavu
Poslední, třetí fungující reaktor elektrárny je už v žalostném stavu. Jen od počátku prosince musel být kvůli závadám už dvakrát zastaven.
Elektrárny po sobě nechá hlubokou jizvu. Například vyjímání jaderného paliva z reaktoru potrvá do roku 2008 a dekontaminace si vyžádá dalších sedm let. Další práce na snížení radioaktivity by mohly trvat až dalších sto let. Na pováženou je stav 250 tisíc tun vážícího betonového sarkofágu, který kryje zničený reaktor. Beton na něm je popraskaný, odborníci se obávají, že by se mohl zhroutit.
Výbuch poznamenal tři miliony dětí
Zpráva Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí nazvaná "Černobyl - pokračující katastrofa" z letošního dubna uvádí, že sedm milionů lidí z Ukrajiny, Běloruska a Ruska je postiženo důsledky havárie, z toho tři miliony dětí.
Jen na Ukrajině je podle posledních ukrajinských oficiálních údajů z celkového počtu 50 milionů obyvatel stále postiženo 3,4 milionu osob. V souvislosti s výbuchem podle ukrajinského ministerstva zahraničí zatím zemřelo více než 125 tisíc lidí, přímo na místě si tehdy havárie oficiálně vyžádala 31 mrtvých a 145 ozářených.
Všechny následky pro zdraví lidí se však podle mínění odborníků teprve projeví.
|
Černobyl: vzestup a pád |
| * Základní kámen Centrální ukrajinské jaderné elektrárny byl položen v obci Kopači černobylského okresu Kyjevské oblasti v lednu 1970. * První reaktor ožil v září 1977. Čtvrtý, osudový blok elektrárny, jejíž název v sobě nese jméno V.I.Lenina, začal pracovat v prosinci 1983. Jeho životnost byla plánovaná na 30 let. * Osudový den elektrárny byla sobota 26. dubna roku 1986. Čtvrtý reaktor se vymkl kontrole, přehřál se, výbuch rozmetal budovu a vypukl požár. * Více než 14 let po výbuchu, jenž zamořil tři čtvrtiny Evropy, především Ukrajinu, Rusko a Bělorusko, jsou stále oblasti v sousedství elektrárny uzavřené a zůstávají zamořené. * Železobetonový sarkofág nad žhnoucím reaktorem se budoval od června do listopadu 1986. V roce 1991 byl definitivně pro poškození odstaven druhý reaktor a v roce 1996 v rámci dohody Kyjeva a skupiny nejvyspělejších zemí G7 byl uzavřen první reaktor. Stavba pátého a šestého reaktoru, zahájená v roce 1981, byla po havárii v roce 1986 zastavena. * Na zastavení posledního třetího reaktoru černobylské elektrárny se dohodli letos v červnu prezidenti Ukrajiny a Spojených států Leonid Kučma a Bill Clinton. |
Ukrajina neví, jak Černobyl nahradit
Uzavřením černobylské elektrárny se Ukrajina připraví o zhruba pět procent elektřiny dodávané do sítě. Zdroje na náhradu tohoto výpadku nemá. I s fungujícím Černobylem nebyla soběstačná. K pokrytí plné poptávky byla odkázána na dovoz především z Ruska.
Náhradou za vyřazení elektrárny v Černobylu by mohly být dva reaktory v Chmelnycké a Rivneské elektrárně, které jsou před dokončením. Odhadovaná částka na dokončení se však pohybuje kolem půl druhé miliardy dolarů, které Ukrajina nemá.
Chybějící zdroje tedy musejí vynahradit zvýšený výkon 14 jaderných reaktorů v zemi, které teď vyrábějí téměř 50 procent elektrické energie.
Z této částky by 215 milionů měla pokrýt Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), 585 milionů Evropská unie (EU), přes 348 milionů by měly poskytnout zahraniční úvěrové instituce, 128 milionů Ruská federace a 159 milionů ukrajinská státní energetická společnost Energoatom. Dalších 50 milionů by mělo být vyčleněno z ukrajinského státního rozpočtu.
Práci ztratí tisíce lidí
Jen dva až tři tisíce z celkového počtu asi 10 tisíc pracovníků elektrárny si zachová pracovní místo. Rekvalifikace je velmi nákladná. Politici se obávají toho, že někteří propuštění vědci by mohli najít uplatnění v zemích jako je Severní Korea či Irák.
Ukrajinské oficiální zdroje odhadují, že celkové náklady včetně sociálních důsledků uzavření reaktoru si vyžádají tři až pět miliard dolarů.
 Ukrajinský prezident Leonid Kučma (vlevo) a premiér Viktor Juščenko na mši u příležitosti definitivního uzavření černobylské jaderné elektrárny v kyjevské katedrále svaté Sofie, 15. prosince 2000 |
 Ukrajinský prezident Leonid Kučma (vlevo) a premiér Viktor Juščenko na slavnostní mši k uzavření černobylské elektrárny v kyjevské katedrále svaté Sofie, 15. prosince 2000 |
 Zaměstnanci černobylské elektrárny sledují zastavení provozu posledního fungujícího reaktoru, 15. prosince 2000 |
