Jak tak kvačíme centrem Kyjeva po ulici Velyka Vasylkivska, musím uznat, že vypadám už trochu použitě. Během týdne jsme po Ukrajině najezdili tři tisíce kilometrů a moc jsme toho nenaspali. Mám pytle pod očima, zakydané kalhoty a z rozedrané bundy mi lezou chuchvalce vaty.
Z utahané letargie mě probere pohled na dlouhou frontu žen a dívek před nafintěnou růžovou výlohou. Každá svírá skleničku šampaňského a trpělivě čeká, až ji vpustí dovnitř. Budí se ve mně instinkty Holubovy letky. Kolegu fotografa tahám za rukáv: Jdeme dovnitř!
 |
Mávnutím kouzelného proutku se ocitáme v pohádce. Všechno, všecičko kolem je růžové. Obložení stěn, stropy, čalounění křesílek i pyžama servírek a baristů. Jen co se proberu z prvotního šoku, můj pohled přitáhne tři metry široká vitrína plná dortíků a dezertů.
Je tady Napoleon pistáciový, jablečný i čokoládový, slavný Kyjevský dort a tři druhy medovníku, piškotový dort s lehkým jahodovým krémem a borůvkami i čokoládový s kandovanými třešněmi, profiterolky klasické i polité ganache. A ptačí mléko, polský hřích mého dětství...
„Vlajkovou lodí našeho podniku je medovník. Je to náš rodinný recept, pekla jsem ho s maminkou už od osmi let, Když cítím vůni medových plátů, hned se vracím do dětství,“ ukazuje nám Jelizaveta Glotova, spolumajitelka cukrárny Namelaka, která má na starosti skladbu menu.
„Napoleon zase dělám podle receptu své babičky. Další specialitou je náš domácí vanilkový krém. Hosté jsou z něj úplně nadšení, plníme jím naše profiterolky. Musíte je ochutnat, už jsme vám je objednaly,“ směje se štíhlá kudrnatá blondýna a vede nás k baru. Inu, co se dá dělat...
České generátory rozvážejí v Kyjevě kaplani. Je to skutečná kvalita, chválí |
Příběh cukrárny Namelaka (japonské slovo pro extrémně jemný čokoládový krém) se začal psát před deseti lety. Glotova tehdy pekla dorty na zakázku v kuchyni svých rodičů a jednou z jejích pravidelných zákaznic byla mladá podnikatelka Marina Gusak. Láska k dortům přerostla ve společný byznys a obě dámy v roce 2016 otevřely v Kyjevě svou první cukrárnu.
„Růžová je nejlepší barva na světě“
Samozřejmě kompletně růžovou. „Růžová je nejlepší barva na světě. Je to barva štěstí a lásky. Chceme, aby se naši zákazníci cítili jako v pohádce. Pro lidi v Kyjevě je to dnes velmi důležité. Občas za námi přicházejí, mají slzy v očích a děkují nám, že takové místo dnes v Kyjevě existuje. Pro naše město je to velmi důležité,“ vysvětluje nám Marina Gusak.
Jejich společná cukrárna není jen útočištěm před zprávami z bojiště a nálety šáhedů. Je to také velký podnikatelský úspěch. První pobočku ve čtvrti Podol navštěvuje měsíčně 25 tisíc lidí, tržby firmy za předminulý rok dosáhly sto milionů hřiven (48 milionů korun). Namelaka nedávno otevřela pobočku v Dubaji a začátkem března i druhou kyjevskou cukrárnu u stanice metra Olimpijska.
Neobešlo se to bez kontroverzí. Nový podnik totiž zabírá přízemí šedivého věžáku z šedesátých let a jeho načančaná fasáda vzbuzuje dojem, jako kdyby potměšilý architekt na šestnáctipatrovou budovu navlékl růžovou bačkůrku. Ctitelé sovětského brutalismu remcají, že čtyři roky trvající rekonstrukce zkazila genius loci.
Ukrajina potřebuje pět milionů migrantů. Budeme o ně soutěžit s Rusy, říká analytik |
Milovníky sladkého takové námitky nemohou odradit, na ulici se od rána tvoří dlouhé fronty (Namelaka rezervace nebere). Majitelky spíše než námitky památkářů řeší daleko palčivější problém: nedostatek personálu. Z Ukrajiny během čtyř let války odešlo pět milionů pracovníků lidí, další statisíce jsou na frontě, a firmy se tak přetahují o každou duši.
„Na ukrajinském trhu je obrovská krize pracovní síly a my jsme pro otevření nového podniku potřebovali šedesát lidí. Hledali jsme je půl roku a stále ještě máme každý den pohovory. Protože my hledáme ty nejlepší,“ líčí Jelizaveta Glotova. Až ruské útoky na hlavní město poleví, pokusí se prý přilákat zaměstnance z dubajské pobočky.
„Naším velkým cílem je také podpořit ukrajinskou ekonomiku. Každý den čteme, že zkrachovala nějaká firma. Podniky zavírají a lidé dál odcházejí ze země. My chceme vytvořit firmu a pracovní místa, která budou lidi motivovat k návratu. A samozřejmě chceme ukázat naši kuchyni celému světu,“ dodává.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
