„Úroveň radioaktivity je, řekl bych, normální,“ řekl Grossi podle agentury AFP novinářům na místě a doplnil, že situaci MAAE každý den sleduje.
Agentura AFP původně informovala, že Grossi uvedl, že je úroveň radioaktivity v Černobylu „abnormální“. Později na twitteru uvedla, že došlo k chybě v přepisu a že šéf MAAE hovořil o „normální“ úrovni. Agentura uvedla, že chyba vznikla záměnou anglického spojení „at normal“ (na normální úrovni) a výrazu „abnormal“ (abnormální).
CORRECTION: Radiation levels at Chernobyl nuclear disaster site 'at normal': IAEA chief (Corrects from 'abnormal' due to transcription error) https://t.co/ELPz6Od20j
„Situace byla absolutně mimořádná a velice, velice nebezpečná,“ uvedl Grossi k obsazení zařízení ruskými vojsky. Hladina radioaktivity podle něj v některých chvílích od obsazení zařízení ruskými vojáky stoupala, například když Rusové na místo dopravovali těžkou techniku. Konkrétní hodnoty ale nijak nepřiblížil.
K prohlášení ředitele agentury pro atomovou energii se vyjádřila šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
„Že se kvůli pohybu těžké vojenské techniky ruských nájezdníků zvýšila úroveň radiace na některých místech u černobylské elektrárny, víme přece již dva měsíce. A také jsme to mockrát komentovali. Nejsou to hodnoty, které by měly být zajímavé jinak než lokálně,“ napsala na Twitteru.
K elektrárně Grossiho v úterý doprovodil tým odborníků. Na místo donesli potřebné vybavení jako dozimetry a ochranné obleky a provedli „radiologické a další kontroly“, uvedla MAAE. V plánu měli také opravu dálkových monitorovacích systémů, které přenášejí data z elektrárny do vídeňského sídla agentury. Přenos se přerušil krátce po začátku války.
Areál Černobylské jaderné elektrárny, která se nachází něco málo přes 100 kilometrů severně od Kyjeva a nedaleko běloruských hranic, padl do rukou ruských vojáků v první den invaze, 24. února. Jednotky Moskvy se odtud stáhly 31. března.
Situace se od té doby postupně vrátila do normálního stavu, napsala agentura AFP s odkazem na denní hlášení MAAE, založené na informacích ukrajinských regulačních úřadů. Grossi Ukrajinu a tamní jaderná zařízení navštívil už na konci března, kdy napadené zemi slíbil technickou pomoc.
26. dubna 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvTřicet šest let od havárie
K tragické havárii v Černobylu došlo přesně před šestařiceti lety, 26. dubna 1986. Explozi na čtvrtém bloku elektrárny, který měl být odstaven, předcházel běžný test nouzového fungování turbíny. Technici chtěli změřit, jestli bude elektrický generátor po rychlém uzavření přívodu páry do turbíny schopen při svém setrvačném doběhu ještě asi 40 vteřin, než se spustí nouzové generátory, napájet čerpadla havarijního chlazení.
Test se měl uskutečnit už o den dřív, začal však 26. dubna v 01:23 hodin. Osudové chyby se operátoři dopustili tím, že zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor. Reaktor dál běžel, podstatně se však snížil průtok chladící vody, rostla její teplota i tlak. Výkon reaktoru začal prudce růst.
To nevydržely palivové články a praskly, jejich úlomky spadly do chladící vody, která se přeměnila v páru. Výbuch páry zvedl tisícitunové víko reaktoru a asi minutu po zahájení testu nastala první exploze. Z reaktoru začala unikat radioaktivita a dovnitř začal vnikat vzduch a začal hořet grafit. Kov palivových trubek začal reagovat s vodou a vzniklý vodík způsobil druhou explozi.
Za nejhorší havárií v dějinách jaderné energetiky tak stála chyba obsluhy reaktoru. Situaci ještě zhoršila nekompetentnost personálu, který byl navíc nedostatečně vybaven, úřady pak informace o události před veřejností dva dny tutlaly.
Havárie Černobylu se dala očekávat, tvrdí odhalené spisy tajných služeb |
Menší úniky pokračovaly až do té doby, než byl v prosinci 1986 postaven první betonový sarkofág. V roce 2016 byl dokončen nový obří kryt a v roce 2019 Ukrajina představila nový kryt, který by měl před únikem radioaktivního prachu chránit dalších sto let.
Ukrajinská agentura Unian v roce 2016 uvedla, že v důsledku katastrofy zahynulo 167 653 lidí, z nichž 2 929 se bezprostředně účastnilo likvidace následků ve zničeném provozu.
Nejvyšším dávkám radiace bylo vystaveno asi 200 tisíc likvidátorů (záchranářů, vojáků a horníků), 116 tisíc evakuovaných z uzavřené zóny a dalších 270 tisíc lidí žijících v kontaminovaných oblastech. Celkem tedy přibližně 600 tisíc lidí. Celkem bylo za postižené označeno pět až sedm milionů lidí v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině.
25. dubna 2011 |
