„Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci,“ prohlásil v Astaně český prezident.
Zeman zároveň uvedl, že souhlasí s dřívějším výrokem německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, který v rozhovoru pro magazín Der Spiegel odmítl členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. „Připouštím partnerské vztahy Ukrajiny a NATO, nikoli ale její členství v alianci,“ řekl Steinmeier.
Rusko proti ukrajinskému členstvíOznámení ukrajinského prezidenta, že v několika následujících letech uspořádá referendum ohledně členství v NATO, podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Ryabkova zvýší napětí v regionu. „Jsem přesvědčený, že nynější oznámení ukrajinského vedení přinese jen další eskalaci situace okolo Ukrajiny,“ citovala ho agentura Reuters. |
Finlandizací je myšleno podřízení zahraniční politiky menšího státu jeho většímu sousedovi. Jak už název napovídá, tento postup se původně uplatnil v případě Finska po druhé světové válce. Menší skandinávská země si tehdy zachovala státní suverenitu, významný vliv na její politiku však získal Sovětský svaz.
„Vyjádření pana prezidenta je zcela v souladu s přístupem vlády i klíčových zemí Evropské unie,“ sdělil iDNES.cz prezidentský mluvčí Ovčáček s odkazem na výše zmíněný výrok šéfa německé diplomacie.
Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek však Ovčáčkovo tvrzení o souladu s přístupem vlády nepotvrdil. „Neměli bychom mít žádnou tendenci říkat zemím kolem sebe, jakou budoucnost by si měli vybrat,“ uvedl.
„Nemyslím si že bychom měli dávat jakákoli doporučení například Ukrajině, kudy se vydat. To je cesta, o které musí svrchovaně rozhodovat oni sami. Je to věc občanů Ukrajiny,“ zdůraznil Zaorálek.
Vyjádření prezidenta nejsou v souladu s vládou, tvrdí Babiš
Vicepremiér Andrej Babiš ale v rozhovoru pro Rádio Impuls řekl, že se Zemanovým názorem nesouhlasí. „Určitě nesouhlasím s tím, že zahraniční politika Ukrajiny má být řízena odjinud než z Kyjeva. Já myslím, že je to samostatný stát, aby si to rozhodoval sám, a ne, aby mu to někdo diktoval zvenčí.“
Potvrdil dřívější informace o tom, že se premiér Sobotka chystá na schůzce se Zemanem promluvit o jeho vystupování k zahraničním tématům. „Pan prezident se vyjadřuje svérázně. My jsme se na vládě domluvili, že pan premiér s ním bude mluvit ohledně zahraniční politiky, protože vláda je nositelem zahraniční politiky a v poslední době se stalo, že vyjádření pana prezidenta nejsou v souladu s názory vlády, a proto pan premiér má s ním o tom jednat,“ uvedl v Rádiu Impuls.
Finsko v rámci procesu, kterému se nyní říká finlandizace, například pod tlakem sousední velmoci „dobrovolně“ odmítlo Marshallův plán, jehož prostřednictvím Spojené státy nabízely pomoc s obnovou evropských zemí, které postihla válka. Oficiálně pak finlandizaci stvrdila „smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci“ z roku 1948, která Finsko mimo jiné zavázala i k vojenské pomoci Sovětskému svazu.
Finové se báli, aby nedopadli jako Československo
Protože tou dobou zároveň výrazně posilovala místní komunistická strana, řada Finů se obávala, že se situace v jejich zemi vyvine stejně jako v tehdejším Československu, kde od února 1948 zavládl totalitní režim pod sovětským vlivem.
Prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček však pojem „finlandizace“ vykládá jinak. „Finlandizace není definována jako podřízení zahraniční politiky jinému státu, ale jako neutrální status, tedy pomyslný most,“ vzkázal mluvčí esemeskou.
Prezident Zeman se po svém vystoupení před českými novináři odebral na návštěvu 97metrové vyhlídkové věže Bajtěrek, čímž návštěvu Kazachstánu zakončil. Odpoledne přeletěl do Tádžikistánu. V tamní metropoli Dušanbe jej ve středu čeká setkání s prezidentem Emomaliem Rahmonem.
