„To, čím jsme si prošli, bylo velmi nepříjemné. Také nám Američané vnutili příměří. Už dvaasedmdesát let žijeme v příměří… Ale nakonec to nebylo tak hrozné. Mohli jsme díky tomu rozvíjet ekonomiku a zajistit si prosperitu.“
Podobnými soucitnými poznámkami začínaly téměř všechny naše schůzky v Jižní Koreji. Nevím, co bylo záměrem našich jihokorejských partnerů – zda nás chtěli utěšit, nebo nás přesvědčit, že byli ve stejné situaci jako my dnes, a proto nejlépe chápou naši bolest a mohou nám dát nejlepší rady…
Dnes je Jižní Korea jednou ze tří zemí s největším počtem amerických vojáků (asi 28 tisíc) na svém území. Jak nám řekli jihokorejští vojáci v Soulu: „Americkým politikům nelze věřit, ale americkým vojákům ano.“
