Do oblasti se snažily dostat dvě skupiny záchranářů, ale jejich úsilí brzdil náročný terén a množství vybavení, které ochránci museli na místo dopravit.
Letecké průzkumy podle Galesové ukázaly, že velryby naneštěstí uvízly ve skalnaté pobřežní oblasti. Kytovce tak zřejmě v silném vlnobití k smrti utloukly nárazy do kamenitých výčnělků a útesů. V takovém prostředí umírají kytovci mnohem rychleji než například na písčité pláži.
Internetový deník news.com.au napsal, že asi třicet dalších kulohlavců se zachránilo, když je zřejmě jedna velryba svým tísnivým zpěvem varovala. Skupinka potom odplavala.
Operace se konala týden po jiné záchranné akci, kdy ochránci zvířat zachránili život jedenácti kulohlavcům. Tehdy se podle AP na volné moře z pláže na severu Tasmánie nepodařilo odtáhnout více než 60 kytovců.
Tasmánské vody leží na migračních trasách velryb, které směřují do či z antarktických vod.
Hromadné uvíznutí kytovců na mělčinách vědci zatím plně nechápou. Podle jedné z teorií, které se snaží tento fenomén vysvětlit, ruší orientační signály velryb zvuky, jež způsobují lidské aktivity na moři.