Na zemi sedí mladá vyděšená holka, vlasy slepené krví. Oči upírá kamsi do dáli, evidentně je stále v šoku a snad ani nevnímá, že se ji několik dobrovolníků pokouší ošetřit.
Zraněnou Marii Zajcevovou vyfotil 9. srpna 2020 v centru Minsku reportér Rádia Svoboda a jeho snímek obletěl svět. Stal se symbolem brutality běloruského režimu, který bezohledně potlačil masové protesty proti zfalšovaným volbám. Lukašenkovy bezpečnostní složky pozatýkaly 30 000 lidí, svědectví zadržených dokládala systematické mučení.
Devatenáctiletá Zajcevová dorazila na demonstrace v centru hlavního města z Homelu, přestože její rodiče byli kategoricky proti. Kolem půlnoci proti poklidné demonstraci nedaleko pomníku druhé světové války zasáhli těžkooděnci vybavení vodními děly a zábleskovými granáty.
„V jednu chvíli kolem nás začaly létat granáty a gumové projektily. Byl to šok, nikdo nechápal, co se děje. Všude to bouchalo, viděl jsem lidi od krve... Někteří seděli nebo leželi na asfaltu... Ta holka tam byla také. Tiše seděla na asfaltu, pokrytá krví,“ svěřil se reportérům Rádia Svoboda jeden ze svědků masakru.
Maria prodělala otřes mozku, trvale přišla o sluch v jednom uchu. Po několika operacích v Bělorusku se v rámci českého vládního programu MEDEVAC dostala na léčbu do České republiky a po zotavení nastoupila na ČVUT. „Je jasné, že mě to trvale změnilo. Stále mám posttraumatický syndrom,“ popisovala následky zranění v jednom rozhovoru.
Ruská invaze na Ukrajinu její život znovu obrátila vzhůru nohama. Nejdříve pomáhala ukrajinským uprchlíkům, před dvěma lety se jako dobrovolnice přihlásila k cizinecké legii, jednotce zahraničních dobrovolníků bojujících po boku ukrajinské armády. „Byla hrozně malá, neměla žádnou zbraň. Lámali jsme si hlavu, kam s ní,“ vzpomínal jeden z běloruských příslušníků cizinecké legie Ales Petrouski.
Zajcevová nakonec skončila u paramediků, díky znalosti angličtiny a ruštiny navíc byla platná jako překladatelka. Na frontě utrpěla zranění ruky, opět se vrátila do Česka, ale když si zde nenašla práci, odjela před rokem opět na Ukrajinu a prošla výcvikem na sniperku. Před týdnem přišla zpráva, že padla nedaleko Bachmutu při útoku ruského dělostřelectva.
„Vysoce motivovaná, odhodlaná, tvrdohlavá. Chtěla do akce, toužila po osvobození Ukrajiny. My neděláme rozdíl mezi osvobozením Ukrajiny a osvobozením Běloruska, protože věříme, že po osvobození Ukrajiny od ruské agrese bude na řadě Bělorusko,“ svěřil se exilovému portálu Naša Niva její velitel Ruslan Mirošničenko.
Posedmé Lukašenko
O budoucím vývoji v Bělorusku se skutečně dnes rozhoduje primárně na Ukrajině. Alexandru Lukašenkovi se s pomocí ruských poradců podařilo protesty z roku 2020 úspěšně zadusit a tuto neděli se nechá v prezidentských volbách už posedmé zvolit do čela země. Na volebních lístcích sice figurují další čtyři kandidáti, ti mu ale jen dělají stafáž.
Sedmdesátiletý autokrat nicméně před volbami ukazuje i přívětivější tvář. V poslední době udělil milost řadě politických vězňů, kteří vyjádřili lítost nad svým jednáním. Podle stání agentury Belta během uplynulého roku omilostnil celkem 293 vězňů, většinou lidí s vážnými zdravotními problémy.
Lukašenko okusil „kádrový hlad“. Exodus mladých devastuje ekonomiku![]() |
Naposledy v pátek udělil milost dalším 15 uvězněným lidem. Nezávislý server Naša Niva osm z nich označil za politické vězně, dalších sedm lidí bylo podle něj odsouzeno za obchodování s drogami. „Milost dostalo pět žen a tři muži, kteří se dopustili extremistických trestných činů. Pět z nich má děti a jedna žena je těhotná,“ píše Belta.
Řada odpůrců běloruského režimu režimu za mřížemi zůstává. Lidskoprávní organizace Vjasna eviduje v zemi přes 1 250 politických vězňů včetně svého zakladatele a nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého. Podle opozice Lukašenko propouští některé politické vězně jen proto, že doufá v ústupky od Západu.
Lukašenko ani neumí bělorusky. I uvnitř systému chtějí změnu, říká Cichanouská![]() |
„To, čemu v demokratickém světě říkáte volby, nemá s touto událostí v Bělorusku nic společného. Protože to je spíše něco jako rituál pro diktátory, když se znovu jmenují,“ řekla agentuře Reuters exilová vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou unii, členské státy a mezinárodní společenství, aby nadcházející volby odmítly jako podvod.
Jenže nejspíš i europoslancům je jasné, že jejich deklarace v Minsku ani Moskvě nikoho nevzrušují. O dalším svěřování devítimilionové země, která je dnes zcela ve vleku Ruska, se rozhoduje hlavně v zákopech Donbasu.