Tuvalu je jednou z nejohroženějších zemí světa. Vědecké studie naznačují, že do roku 2050 by mohly být rozsáhlé části Tuvalu, včetně klíčové infrastruktury, pod vodou. I když se situace zdá být beznadějná, tamní vláda se rozhodla jednat a zahájila projekt, který má za cíl uchovat nejen fyzické, ale i kulturní dědictví národa v digitálním světě, píše BBC.
„Naše země, náš oceán, naše kultura jsou tím nejcennějším majetkem našich lidí. A abychom je ochránili před poškozením, přesuneme je do cloudu,“ uvedl tuvalský ministr zahraničních věcí Simon Kofe v proslovu na Konferenci OSN o změně klimatu v Egyptě (COP27) v roce 2022, kdy projekt poprvé představil.
V rámci projektu Digital Nation (Digitální národ) chce vláda vytvořit digitální kopii Tuvalu, která bude zahrnovat vše od jednotlivých ostrovů a jejich pláží až po každý strom. Kromě virtuálních rekonstrukcí krajiny a přírody se projekt zaměřuje také na digitalizaci kulturního dědictví. Vláda vyzývá občany, aby přispěli svými osobními vzpomínkami, předměty a příběhy, které budou uchovány v digitálním archivu.
Tuvalu čelí vážné výzvě, protože mezinárodní právo vyžaduje, aby měly státy jasně definované území a stálé obyvatelstvo. Jakmile se země stane neobyvatelnou kvůli stoupající hladině moří, její suverenita může být ohrožena. Vláda se proto rozhodla, že kromě digitálního dvojčete vytvoří také digitální pasy, díky nimž bude lidem umožněno například hlasování ve volbách, i když fyzické území Tuvalu už nebude existovat.
Tuvalu chce zůstat státem, i pokud zmizí pod mořem. Ministr řečnil ve vodě |
Ne všichni však iniciativě fandí. Kritici tvrdí, že projekt je příliš náročný a politici jej využívají jen k získání mezinárodní pozornosti a vyvinutí tlaku na mocnosti, aby snížily emise skleníkových plynů. Bývalý premiér Enele Sopoaga dokonce varuje, že projekt není reálný a Tuvalu se nehodlá vzdát své fyzické existence.
Stěhování do Austrálie
Realita však je, že hladina oceánu se zvyšuje a souostroví, jehož nejvyšší „vrchol“ leží pouhé čtyři metry nad vodou, se pomalu ale jistě potápí. Pomoc tichomořskému státu proto už před rokem nabídla Austrálie, kam se Tuvalané budou moci postupně odstěhovat.
K velkému sousedovi bude moct díky dohodě odejít každý rok na 280 lidí. Vláda Tuvalu také upravila ústavu tak, že si tuvalský národ zachová svou suverenitu a lidé tuvalské občanství i ve chvíli, kdy už jejich země fakticky nebude existovat.
Záchrana před vodou výměnou za suverenitu? Tuvalu dráždí dohoda s Austrálií |
Austrálie Tuvalanům nabízí víza, zhruba 11 milionů dolarů na obnovu pobřeží a slib, že jim pomůže vždy, když přijde přírodní neštěstí, pandemie nebo vojenská agrese. Háček je však v tom, co za to chce – pokud se někdy Tuvalu rozhodne uzavřít obrannou nebo bezpečnostní smlouvu s nějakým dalším státem, Canberra s ní bude muset nejprve souhlasit.
Jak řekl australský premiér Anthony Albanese, Australané budou díky tomu moct zajistit „účinné fungování své bezpečnostní záruky“. Podle listu The Washington Post to někteří analytici vnímají jako pokus vyhnout se scénáři ze Šalamounových ostrovů. Tam jsou nyní rozmístěny jednotky jak australské, tak čínské. Čína totiž s ostrovy uzavřela bezpečnostní dohodu.
Právě kvůli Číně, jež se v Tichém oceánu projevuje čím dál výrazněji a znepokojuje tím Západ, si Canberra prosadila svůj dodatek ve smlouvě s Tuvalu.
