Evropská unie spolupráci s Tureckem pokládá dál za prioritu a je třeba udělat vše pro to, aby byla úspěšná. Čtvrteční diskuse, která se přehopla do pozdní noci na pátek, ukázala, že je třeba v souvislosti s migrací budovat evropský konsensus, řekl Tusk. Je proto podle něj třeba vyhnout se „bitvě“ mezi různými plány, jak na krizi reagovat.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové bylo svolání mimořádného summitu s Tureckem důležité mimo jiné proto, že turecký premiér Ahmet Davotuglu kvůli teroristickému útoku v Ankaře nemohl ve čtvrtek dorazit do Bruselu. Tusk připomněl, že summit EU atentát v turecké metropoli ostře odsoudil.
Také podle Merkelové by se měla vrcholná schůzka uskutečnit na začátku března, k přesnému termínu se ale ještě musí vyjádřit Ankara. Agentura Reuters s odvoláním na diplomaty zmínila termín 5. března.
„Musíme se v první řadě vyvarovat bitvy mezi plány A, B a C. Nemá to vůbec smysl, jen to v Evropské unii vytváří dělící čáry,“ řekl Tusk novinářům. Místo toho je podle něj potřeba najít propojení různých přístupů.
O plánu B hovoří země ze středu a východu EU, především takzvaná visegrádská skupina (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) jako o variantě pro případ, že ani úzká spolupráce s Tureckem počty migrantů výrazně nesníží a že Řecko výrazně neposílí svou schopnost chránit vnější hranici schengenského prostoru volného pohybu.
To co před rokem říkaly jen země #V4, totiž že absolutní prioritou je ochrana vnější hranice, dnes uz v Radě podporují úplně všichni.
Evropské řešení ale podle šéfa unijních summitů není jen to, co se rozhodne v Bruselu. „Jde také, a navíc v první řadě, o rozhodnutí přijatá v hlavních městech. Musíme to přijmout, ale zároveň se snažit o zlepšení koordinace takových rozhodnutí,“ uvedl Tusk.
Merkelová: Najděme systém, jak sem mohou běženci legálně
Česka republika, kterou na summitu zastupuje premiér Bohuslav Sobotka, podpořila shodu summitu na nutnosti omezení migračního proudu a ilegální migrace do EU. Premiér na jednání označil zachování Schengenu a svobody volného pohybu za priority. Společně s ostatními zeměmi V4 se Česko přihlásilo k pomoci zemím západního Balkánu i Řecku.
„ČR velmi přivítala fakt, že závěry Evropské rady, které stanovují další směr řešení migrační krize, obsahují naprostou většinu priorit pražského summitu V4,“ uvedl premiér Sobotka.
Po jednání summitu V4 v Praze byl nejkritičtější vůči Bruselu premiér Fico:
15. února 2016 |
Podle kancléřky Merkelové chtějí hlavy států a vlád evropské osmadvacítky lépe chránit vnější hranici EU, ale i citelně snížit počet příchozích migrantů. Uvažovat je potřeba také o způsobu, jakým by se mohli běženci do Evropy dostat legálně, dodala kancléřka. Při lepší ochraně hranice by podle ní dobrovolné přebírání těch, kdo na azyl nárok mají, mělo odstranit vysoké riziko úmrtí při složité cestě přes moře.
Podle Tuska je také třeba respektovat pravidla, která byla společně přijata. „To se týká jak rozhodnutí o přerozdělování (žadatelů o azyl), tak potřeby vrátit se postupně k situaci, kdy všichni členové schengenského prostoru plně uplatňují jeho pravidla,“ poznamenal.
Kritiky se na jednání o migraci dočkalo Rakousko, které ve středu oznámilo, že omezí počet přijímaných žádostí o azyl na hranicích na 80 denně. Kancléř Werner Faymann ale po konci pracovní večeře uvedl, že na rozhodnutí jeho vlády se nic nemění.
Vídeň loni přijala výrazně více žádostí o azyl než třeba Francie nebo Itálie, uvedl Faymann. „Každý, kdo se někdy podíval na mapu, ví, že jsou třeba tyto dvě země větší než Rakousko a mají i více obyvatel,“ dodal kancléř s tím, že Rakousko rozhodně pomáhá a nezříká se své zodpovědnosti.
Tuska čekají jednání k Británii, sejde se i se Sobotkou
Šéfa Evropské rady Tuska po prvním jednacím dnu summitu čekají bilatelární schůzky ohledně diskuse o britské snaze reformovat vztahy s EU. Diskuse podle Tuska pokročila, stále je ale třeba mnohé udělat. Tusk se mimo jiné sejde se i se Sobotkou. Společná diskuse se má týkat věcí, které český premiér hájí jménem celé visegrádské skupiny.
Půjde tedy o obavy z důsledků britské snahy co nejvíce omezit příspěvky na děti a zaměstnanecké benefity vyplácené občanům jiných zemí EU, kteří v Británii pracují, ale jejichž děti žijí doma.
On #UKinEU I will now hold a series of bilateral meetings starting with @David_Cameron, @fhollande, @SlavekSobotka, @CharlesMichel.
Ve čtvrtek večer absolvovali prezidenti a premiéři osmadvacítky první kolo diskuse o kompromisním návrhu jak uspokojit požadavky britského premiéra Davida Camerona. Právě on bude prvním, s kým nyní hodlá Tusk hovořit.
Druhý v pořadí je francouzský prezident Francois Hollande. Francie se stále s Londýnem nedokázala dohodnout na otázkách souvisejících s řízením eurozóny, kdy Britové, kteří neplatí eurem, například žádají, aby měli možnost požádat o přesun tématu projednávaného ministry financí eurozóny až na úroveň premiérů a prezidentů, tedy na program summitu EU.
Šéf unijních summitů se nakonec sejde také s belgickým premiérem Charlesem Michelem. Belgie ostře odmítá britskou snahu vyvázat se z možných právních důsledků sousloví o „stále těsnější unii“ v úvodu základní unijní smlouvy.
Nevyřešený podle všeho nadále zůstává britský požadavek, aby se nyní dohadované změny promítly do základních evropských smluv při jejich příští úpravě.
Britským voličům Cameron slíbil, že nové nastavení vztahů s EU domluví ještě předtím, než vyhlásí referendum o setrvání země v unii. Jeho deklarovaným cílem je efektivnější, akceschopnější a byrokracií méně zatížená EU, v níž nemají všechny země povinnost dále a hlouběji se integrovat shodným způsobem.
Konkrétní návrh nového kompromisu mají na základě čtvrtečních jednání a nočních dvoustranných schůzek připravit diplomaté tak, aby o nich mohli lídři států a vlád znovu začít diskutovat v pátek v 11:00 SEČ. Zda se domluví není jisté - Cameron ve čtvrtek při příchodu na summit avizoval, že důležitější než rychlost je kvalita výsledné dohody.
