„Dnes s vámi chci probrat složité rozhodnutí, které jsem učinil v otázce své budoucnosti. Podporuji myšlenku, že by mladí lídři vychovaní v duchovním prostředí a v souladu s náročnými požadavky naší doby měli dostat možnost vést naši zemi,“ řekl v pátek prezident poslancům.
Socha nestačila. Turkmeni budou národního psa velebit i při státním svátku |
Turkmenská volební komise následně vypsala prezidentské volby na 12. března. Obyvatelé středoasijské země k nim půjdou předčasně, Berdymuhamedovův mandát oficiálně končí až v roce 2024.
Čtyřiašedesátiletá hlava státu se však rozhodla, že vládla už dost dlouho. Celkem patnáct let. Naposledy byl Berdymuhamedov do čela státu zvolen v roce 2017, kdy získal téměř 98 procent hlasů od téměř 3,2 milionu oprávněných voličů. Za léta u moci pro své vystupování získal nejen přízvisko Arkadag čili Ochránce.
Ve světě proslul především nehynoucí láskou k národnímu Achaltekinskému koni a turkmenskému psímu plemeni alabaj, ale i hudebním a literárním nadáním či fyzickou zdatností. Tu turkmenská státní média během let ráda ukazovala.
Prezidenta tak lidé mohli vidět, jak se prohání v závodním voze, učí ministry správně vrhat bodáky, zvedá před nimi zlatou tyč nebo vítězí v koňských dostizích. Nyní už si chce bývalý zubař ponechat jen jednu funkci, a sice předsedy horní komory parlamentu.
A novým prezidentem se má podle analytiků – s pravděpodobností hraničící s jistotou – stát diktátorův jediný syn Serdar. Čtyřicetiletý politik podle Rádia Svobodná Evropa je v posledních měsících čím dál víc vidět a lidé tak začali spekulovat o jeho další dráze.
Nástupník trůnu teď objíždí turkmenské provincie a seznamuje se s problémy obyčejných lidí, které trápí především skokově rostoucí ceny základních surovin, v médiích se také začala zdůrazňovat „genialita“ Berdymuhamedova mladšího. Je prý lídrem, který „se stará o občany“. On sám svou kandidaturu oznámil v pondělí.
Momentálně druhý nejmocnější muž Turkmenistánu vystudoval diplomacii v Rusku a Švýcarsku a v rodné zemi už působil jako poslanec, ministr a guvernér jedné z provincií. Stal se také členem bezpečnostního výboru a v zemi, která nemá jmenovaného premiéra, je nyní vicepremiérem.
 |
Turkmenistán je jednou z nejvíce uzavřených diktatur na světě a podle západních měřítek se v něm ještě nikdy nekonaly svobodné volby. Opozice neexistuje, stejně tak nezávislý tisk. Prezident má absolutní moc a mnohdy vydává bizarní dekrety.
Všem státním úředníkům a středoškolákům například nařídil, aby povinně každý víkend docházeli na závody v parkurovém skákání, jinak dostanou vyhazov. V zemi, kterou podle oficiálních prohlášení stále nezasáhla pandemie covidu, nyní také zakázali roušky jiné než bílé barvy.
Excentrický prezident, původní profesí zubař, se do čela státu vyšvihl za přispění tajných služeb po smrti Saparmurata Nijazova, který Turkmenistánu vládl od rozpadu Sovětského svazu. Berdymuhamedov se nejprve staral o prezidentův chrup, později se stal ministrem zdravotnictví a nakonec Nijazovovým nástupcem.
Jeden kult osobnosti byl tehdy nahrazen druhým, socha vystřídala sochu. Jednou z mnoha výstředností odcházejícího Berdymuhamedova je mimochodem i numerologie. Řídil se jí i nyní. O svém složitém rozhodnutí parlament informoval přesně patnáct let poté, co vyhrál své první prezidentské volby.
Pravděpodobný budoucí prezident už vykročil ve stopách svého otce, když loni zakázal fronty před dotovanými obchody s jídlem. Prý současného turkmenského vůdce diskreditují.
