„V našem dubnovém průzkumu více než polovina mladých voličů preferovala Kiliçdaroglua. Ten je zdaleka nejvíce preferovaným kandidátem u voličů ve věku od osmnácti do čtyřiadvaceti let. Erdogan může v této věkové skupině získat kolem třiceti procent hlasů,“ řekl pro portál Middle East Eye (MEE) ředitel turecké agentury pro výzkum veřejného mínění MetroPoll Ozer Sencar.
Dodal, že ve zmíněné skupině 78 procent respondentů uvedlo, že se voleb zúčastní. Obecně v populaci se k urnám chystá 80 procent voličů. Turků, kteří jdou letos poprvé k volbám, je přes šest milionů. Poslední prezidentské a parlamentní volby byly v roce 2018, regionální pak o rok později. Mnohým letošním voličům tak je třeba dvaadvacet, ale do politiky promluví poprvé.
PŘEHLEDNĚ: Turecké volby mohou po dvaceti letech smést Erdogana |
„Rozhodně mě znepokojuje stav svobody slova. Zažívám to každý den. Jenže my už si to ani neuvědomujeme. Jsme zvyklí v tom žít,“ popisuje pro agenturu Reuters dvaadvacetiletý student Yunus Efe s tím, že si dvakrát rozmyslí, než na internetu „lajkne“ nebo nasdílí nějaký příspěvek. I za to totiž může každému v Turecku hrozit obvinění z trestného činu urážky prezidenta. A stávající hlava státu tohoto nástroje ráda využívá.
Obavy z povolebního vývojeErdogan pátečním příspěvkem na Twitteru podle některých komentářů vyvolal obavy o pokojné předání moci v případě výhry Kiliçdaroglua. „Pokud to bude nutné, budeme bránit naši nezávislost a budoucnost za cenu našich životů, jako jsme to udělali v noci 15. července,“ napsal Erdogan. Tehdy se část armády neúspěšně pokusila o převrat a na Erdoganovu výzvu vyšli lidé do ulic. To si vyžádalo 251 obětí. „Jsme tu pro náš národ, který ctíme a jemuž sloužíme... čelili jsme mnoha zradám, překonali jsme mnohá protivenství a bojovali o vlastní existenci,“ dodal. „Uvědomil si, že prohraje, a poslal vzkaz, výzvu k převratu na ulici. Turecko čeká poslední test, který dokáže, že poražený ve volbách nemůže vyhrát na ulici,“ napsal turecký novinář Can Dündar, který byl v roce 2020 v Turecku v nepřítomnosti odsouzen ke 27 letům vězení za špionáž a podporu terorismu kvůli zveřejnění fotografií vozů s tureckými zbraněmi pro syrské povstalce. Kiliçdaroglu se v pátek na volebním mítinku objevil s početnější ozbrojenou ochrankou a podle místních médií měl na sobě neprůstřelnou vestu. Zdroj z CHP uvedl, že ochranka dostala informaci o hrozbě útoku na Erdoganova rivala. |
Nastupující generaci však netrápí „jen“ svoboda slova. Vnímá tristní ekonomickou situaci, ve které se její země nachází, a obává se o svou budoucnost. „Mladí lidé v Turecku, bez ohledu na jejich socioekonomický status a politické názory, mají starosti ohledně své budoucnosti, obzvlášť v souvislosti s převažující nejistotou. Hlavními důvody této nejistoty je současný stav turecké ekonomiky a kvalita vzdělávání,“ upozorňuje také Sencar.
Turečtí prvovoliči tak mohou v nedělních volbách sehrát důležitou roli. A poté, co svou kandidaturu stáhl Muharrem Ince, se voliči opozice o to víc mohou sjednotit za Kiliçdarogluem, který podle některých průzkumů může Erdogana v prvním kole porazit. A přidá se k nim zřejmě i velká část tureckých Kurdů.
Jejich Lidová demokratická stran (HDP) záměrně nenasadila vlastního kandidáta, aby se kurdští voliči mohli bez výčitek přiklonit k šéfovi Republikánské lidové strany (CHP). Jakkoliv totiž Erdogan v počátcích své vlády zásadně posílil práva kurdské menšiny, jež tvoří až pětinu turecké populace, postupem času začal jeho vstřícný přístup korodovat.
Zavřený šéf HDP Selahattin Demirtaş je toho důkazem. Jeho uvěznění kritizuje i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Turečtí Kurdové nicméně nejsou homogenní skupina a část z nich se bezpochyby přidá k Erdoganovi. Ti, kteří podpoří jeho rivala a připojí se k prvovoličům, však mohou přispět k dalšímu náskoku opozice. Pokud některý z kandidátů v neděli získá víc než 50 procent hlasů, volby skončí. Pokud ne, 28. května bude druhé kolo.
Koho má na své straně Erdogan? Výraznou demografickou skupinou jsou v tomto ohledu ženy v domácnosti, píše MEE s tím, že ze 64 milionů v Turecku registrovaných voličů jich je kolem 11 milionů. Oba rivalové to vědí a nepracujícím ženám, které jsou většinou věřící muslimky, teď slibují mnohé. Erdogan se svou Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) tak oznámil, že ženy v domácnosti budou státem vnímány stejně jako tvrdě pracující dělníci.
Kiliçdaroglu pak nabízí sociální příspěvky pro nízkopříjmové rodiny. Podle MEE se však kemalistům příliš nedaří si tyto ženy naklonit. Erdogan, který už dvacet let islamizuje zemi – a tedy z pohledu těchto muslimek posiluje práva věřících v kdysi přísně sekulární zemi – je jejich první volba. Turecký prezident léta zdůrazňuje důležitost rodiny v životě ženy, pokusil se omezit potraty a Turkyně nabádal, aby měly co nejvíce dětí.
A co když Erdogan prohraje? Turecká historie mu dává vzácnou šanci odejít sám |
Letos ke své rétorice přidal i ideu, která se rozmohla v Maďarsku či mezi konzervativci v Česku a na Slovensku – LGBT+ komunita ničí tradiční rodinu. Během jednoho ze svých mítinků například Erdogan řekl, že „v opozici jsou všichni gayové“. Právě lidé s odlišnou sexuální orientací, kterým paradoxně ještě coby premiér chtěl Erdogan práva spíš přiznávat než upírat, tak zase mohou být jazýčkem na volebních vahách.
Stejně jako ženy, které nestojí o rady, kolik mají mít dětí a jak mají nakládat se svou sexualitou. Ostatně Kiliçdaroglu už slíbil, že jedním z jeho prvních kroků ve funkci bude ratifikace Istanbulské úmluvy. Zatímco Erdogan se do svého protivníka navezl, že on na rozdíl od Kiliçdaroglua „není v kuchyni jako žena“, kde šéf CHP často natáčí vzkazy voličům.
Erdogan označil obavy, že se v případě své prohry odmítne vzdát moci, za směšné. „K moci se dostáváme demokratickou cestou. Pokud můj národ rozhodne jinak, udělám vše, co po nás demokracie žádá. Ať už z volebních uren vzejde jakýkoliv výsledek, budeme jej považovat za legitimní,“ řekl.