Ústavní soud vyhověl stížnosti Lidové republikánské strany (CHP), která je největší opoziční stranou v tureckém parlamentu. Podle ní dekret porušoval ústavní právo na majetek a právo na svobodu vyjadřování. Soudci rozhodli těsně, v poměru osm ku sedmi, že takové kroky nemůže dělat vláda, nýbrž pouze soud.
Server Ahval v pátek citoval právníka Kerema Altiparmaka, který bojuje za lidská práva a podle něhož by správní soud měl nyní v souladu s rozhodnutím ústavního soudu anulovat uzavření médií vládou na základě tohoto dekretu.
Dekret, jehož část soud zrušil, byl vydán na podzim 2016 a umožňoval příslušnému ministrovi nařídit uzavření mediální společnosti, pokud podle vlády měla vazby na organizace představující hrozbu pro národní bezpečnost.
Výjimečný stav po pokusu o převrat z roku 2016 trval v Turecku od července téhož roku do července 2018 a na jeho základě vydala vláda přes tři desítky dekretů, uvedla v pátek agentura Bianet.
EU slíbila Erdoganovi posílení spolupráce, chce dodržování lidských práv |
Podle této agentury bylo během tohoto výjimečného stavu v Turecku uzavřeno přes pět desítek novin, na 70 televizních a rozhlasových stanic, 20 časopisů, šest tiskových agentur a 29 vydavatelství.
Vazby na teroristické organizace
Na základě dekretu, jehož část ústavní soud zrušil, to bylo 16 televizních kanálů, dvě rozhlasové stanice, 45 novin,15 časopisů a 29 vydavatelství, uvedl server Ahval. Vláda uzavření zdůvodnila vazbami na teroristické organizace.
Za teroristickou organizaci považuje Erdoganova vláda i hnutí duchovního Fethullaha Gülena, které nazývá FETÖ (Fethullahova teroristická organizace) a jehož příznivce dlouhodobě pronásleduje. Podle ní se totiž snaží svrhnout vládu.
Gülen, který dříve býval Erdoganovým spojencem, žije od roku 1999 v USA a prezident ho viní i ze zosnování pokusu o puč z července 2016. To Gülen odmítá.
4. března 2020 |
