„Spojené státy podporují Turecko v modernizaci jeho bojového letectva, protože to přispívá k bezpečnosti NATO a tudíž i k bezpečnosti Ameriky,“ uvedla ve středu představitelka amerického ministerstva obrany Celeste Wallanderová.
K modernizaci tureckého letectva se vyjádřila den poté, co Turecko uzavřelo memorandum se Švédskem a Finskem, což odblokovalo proces vstupu těchto dvou zemí do Aliance. Představitelé americké administrativy však odmítají domněnku, že dodávka nových technologií a strojů je odměnou za vstřícný krok Ankary.
„USA Turecku nic nenabídly a Turecko ani nic nepožadovalo,“ řekl agentuře Reuters jeden z funkcionářů americké exekutivy. Turecký program počítá s nákupem 40 stíhaček F-16 a modernizací dalších 80 strojů stejného typu.
S poskytnutím vojenských technologií musí v USA souhlasit vláda a prodej projednává i parlament. V březnu ministerstvo zahraničí napsalo dopis několika kongresmanům, kteří dodávku vojenské technologie Ankaře nepodporují, a uvedlo, že udržení přiměřených obchodních vztahů s Tureckem ve vojenském sektoru je v americkém zájmu.
 |
Turecko o schválení prodeje bojové techniky velmi usiluje. V Madridu se ve středu setkali americký prezident Joe Biden a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Zhruba hodinové bilaterální jednání politici nekomentovali. Biden však před schůzkou Turecku poděkoval za dosažení dohody o vstupu Švédska a Finska do aliance.
Proti modernizaci tureckého letectva vystupuje Řecko, podle kterého posílení turecké armády představuje nebezpečí pro řeckou suverenitu. Poukazuje například na aktivity tureckého letectva v Egejském moři, kde podle Atén stíhačky sousední země často narušují jeho vzdušný prostor. Ankara toto tvrzení odmítá a tvrdí, že Atény „militarizují“ ostrovy ležící u tureckého pobřeží v rozporu s mezinárodními dohodami.
Turecko mělo původně nakoupit stíhačky poslední generace F-35. Washington ho však z programu vyloučil poté, co se Ankara rozhodla zařadit do výzbroje své armády ruský protivzdušný systém S-400. Ten by podle odborníků mohl pro americkou stíhačku představovat hrozbu. Modernizace tureckého letectva by měla být částečně uhrazena z prostředků, které Ankara vložila do programu F-35.
Vydejte 33 teroristů, žádají Turci
Poté, co Turecko podepsalo s Finskem a Švédskem memorandum o bezpečnostní spolupráci, obě země znovu požádalo o vydání 33 lidí, které v Turecku podezírají z terorismu kvůli údajným vazbám na Kurdskou stranu pracujících (PKK) a organizaci klerika Fetullaha Gülena.
„Budeme usilovat o vydání teroristů z příslušných zemí v rámci nové dohody,“ citovala turecká televize NTV ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga. Ten odkazoval na podepsané memorandum. V něm se mimo jiné uvádí, že dvojice skandinávských zemí se „bude zabývat dosud nevyřízenými žádostmi Turecka o deportaci či vydání podezřelých z terorismu“.
Turecko blokovalo přistoupení Švédska a Finska k NATO kvůli obvinění, že ukrývají příslušníky obou hnutí. Středeční žádost je podle tureckých médií prvním testem, zda bude dohoda dodržována. „Podle nové dohody požádáme Finsko o vydání šesti členů PKK a šesti členů FETÖ a Švédsko o vydání deseti členů FETÖ a jedenácti členů PKK,“ uvedl Bozdag.
Turecko po týdnech odmítání podpoří vstup Finů a Švédů do NATO |
Zkratku FETÖ turecká vláda používá pro příznivce klerika Gülena a považuje je za strůjce pokusu o puč v Turecku z roku 2016. Na domácí půdě všechny, které považuje za členy skupiny, tvrdě pronásleduje a vězní.
Švédsko a Finsko nicméně uvedly, že při projednávání žádostí z Ankary se budou řídit vlastními zákony. „Nikdy nevydáme nikoho, kdo se nezapojil do teroristických aktivit,“ uvedla švédská premiérka Magdalena Anderssonová s tím, že je rovněž vyloučené vydání švédských občanů. Výsledek řízení bude podle ní záležet na informacích, které Ankara uvede ve svých žádostech.
Finský prezident Saul Niinistö poznamenal, že o nových tureckých požadavcích nemá žádné informace. „Turecko si pravděpodobně interpretuje (úterní dohodu) na domácím poli svým způsobem,“ uvedl.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto řekl deníku Helsingin Sanomat, že v úterý představitelé Turecka, Švédska a Finska nejednali o seznamu lidí, které chce Ankara nechat vydat na své území. Podle něj dohoda počítá jen s užší spoluprací úřadů a větší výměnou informací. „Obě země, Švédsko i Finsko, se pak zachovají v souladu s vlastní legislativou,“ uvedl šéf finské diplomacie.
