Na mrtvém bodě. Turecko, Finsko a Švédsko se dlouze dohadují kvůli NATO

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO neudělala žádný výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedlo to s odvoláním na turecké zdroje agentura Reuters. S rozšířením NATO musí souhlasit všechny země.

Jednání ve středu trvala celkově osm hodin a podle diplomatů se vedla ve zdvořilém duchu. Výrazně ale nepokročila. Turecko po Finsku a Švédsku chce, aby přestaly podporovat „teroristické organizace“, čímž Ankara míní některé kurdské organizace, například Stranu kurdských pracujících (PKK), či příznivce klerika Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného pokusu o státní převrat z roku 2016. Turecko po obou skandinávských zemích chce také zrušení omezení na vývoz zbraní.

„Musí udělat konkrétní kroky, což nebude jednoduché. Jednání budou pokračovat, ale nezdá se, že se tak stane velmi brzo,“ řekl agentuře Reuters představitel turecké vlády. Podle dalšího zdroje Turecko snížilo své očekávání, že najde dohodu se skandinávskými zeměmi před summitem NATO, který se uskuteční na konci června v Madridu.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že chápe bezpečnostní obavy Švédska a Finska. „Ale každý musí chápat i legitimní bezpečnostní obavy Turecka,“ řekl Çavuşoglu, který vyzval Helsinky a Stockholm, aby udělaly konkrétní kroky a přestaly podporovat terorismus.

Hrají o F-35? Proč Turci vydírají NATO kvůli Švédsku a Finsku

Podle agentury AP Turecko předložilo Finsku a Švédsku pět požadavků na „bezpečnostní záruky“. Ankara mimo jiné po obou zemích chce, aby přestaly politicky a vojensky podporovat skupiny, které Turecko považuje za teroristické, aby zabránily jejich financování či aby odvolaly omezení na vývoz zbraní do Turecka.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.

< >  

Švédsko a Finsko podaly tento měsíc přihlášku ke vstupu do Severoatlantické aliance. Obě země, které dlouhou dobu nebyly členy vojenských paktů, se rozhodly tento krok udělat v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině.