„Ochráním jednotu národa i země. Budu respektovat ústavu, vládu práva, demokracii i principy, které přinesl Mustafa Kemal Atatürk, a sekulární povahu země. Budu upřednostňovat spravedlnost, vůli národa, budu prosazovat práva všech lidí a budu chránit reputaci naší země. O to se budu snažit, jak nejlépe umím, a to slibuji,“ pronesl Erdogan v parlamentu před tím, než se vydal na návštěvu Atatürkova mauzolea.
Přísaze v turecké metropoli přihlíželi členové nově zvoleného parlamentu a staronovému vůdci země bouřlivě tleskali. Opoziční poslanci ze stran CHP, HDP či nové Strany dobra ovšem nedorazili.
V mauzoleu zakladatele moderního Turecka pak Erdogan slíbil, že posílí jednotu a bratrství národa, rozvine zemi a pozvedne stát. Promluvil také přímo k Atatürkovi. „Jsme rozhodnuti dosáhnout cílů republiky, které jste vy a vaši přátelé stanovili a které nám svěřila budoucí generace, v jejím stém roce existence,“ prohlásil. Sté výročí existence současného Turecka zemi čeká za pět let.
Na ceremonii přijel Schröder, Berlusconi i Medveděv
Erdogan je nyní oficiálně nejmocnějším mužem v Turecku a nově jmenuje i odvolává vládu. Podle něj prezidentský systém učiní zemi silnější, kdežto parlamentarismus přinesl jen „politický, společenský a ekonomický chaos“.
Složení své vlády oznámil v pondělí odpoledne v prezidentském paláci během ceremonie, která následovala po přísaze a které se kromě domácích politiků zúčastnila padesátka světových státníků včetně dvaadvaceti prezidentů. Na fotografiích agentur se objevili například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, italský expremiér Silvio Berlusconi či ruský premiér Dmitrij Medveděv.
Podle agentury Anadolu přijeli také prezidenti Bulharska, Gruzie, Makedonie, Srbska, Pákistánu, Súdánu či Venezuely. Z Evropské unie měl podle dřívějších informací dorazit údajně ještě zástupce Maďarska. Následné oslavy se však zrušily s ohledem na tragickou železniční nehodu nedaleko Istanbulu, při které v neděli zemřelo 24 lidí.
Pondělní přísahou přestala existovat funkce tureckého premiéra, kterou dosud zastával Binali Yildirim. Ten by se měl podle odhadů stát mluvčím parlamentu.
Ve vládě budou nestraníci, slíbil Erdogan. Ministerstvo pro EU končí
V novém kabinetu usedne jen šestnáct ministrů, což je podle agentury Anadolu o deset méně než v předchozí vládě. Na mnoha postech ovšem zůstali dosavadní ministři.
Například tureckou diplomacii nadále povede Mevlüt Çavuşoglu, ministrem spravedlnosti zůstane Abdülhamit Gül a v čele rezortu vnitra bude dál stát Süleyman Soylu. Ministrem obrany se v nové vládě stal dosavadní náčelník generálního štábu turecké armády Hulusi Akar. Viceprezidentem Erdogan jmenoval Fuata Oktaye.
Ministerstvo financí povede Berat Albayrak, manžel Erdoganovy dcery Esry, který stál od roku 2015 v čele důležitého ministerstva energetiky. Podle agentury DPA je Albayrak v Turecku považován za Erdoganova „korunního prince“.
Řada ministerstev se sloučila a například ministerstvo pro záležitosti Evropské unie zaniklo a agenda přešla pod ministerstvo zahraničí. Několik ekonomických rezortů bylo sloučeno do jediného velkého ministerstva obchodu.
Erdogan se už dříve podle tureckého listu Hürriyet zavázal, že do vlády jmenuje odborníky, kteří nejsou členy parlamentu ani vládní Strany rozvoje a spravedlnosti (AKP). A pokud si vybere některého z poslanců nebo ministrů minulé vlády, dotyčný politik by měl v parlamentu složit mandát.
Když budete potřebovat, Erdogan vám pomůže. Jak Turci a Syřané slavili |
S novým politickým systémem v zemi by měl skončit také výjimečný stav, který trvá téměř přesně dva roky - od pokusu o puč v polovině července 2016. Ještě před tím vláda vydala poslední „výjimečný“ dekret, kterým z práce propustila přes 18 tisíc lidí, především policistů a vojáků.
Erdogan ve volbách, které se v celém Turecku konaly 24. června, zvítězil hned v prvním kole ziskem 52,6 procenta hlasů. Jeho největší rival, kandidát Republikánské lidové strany (CHP) Muharrem Ince, získal 30,6 procenta hlasů. Jediná žena v souboji, zakladatelka Strany dobra Meral Akşenerová, nakonec skončila na čtvrtém místě se 7,3 procenta hlasů. Z vězení ji totiž předskočil prokurdský politik Selahattin Demirtaş s 8,4 procenta hlasů.
V parlamentních volbách, které se odehrály zároveň s prezidentskými, pak znovu zvítězila Erdoganova AKP, která od tureckých voličů získala 42,6 procenta hlasů. Kromě ní se do parlamentu dostala ještě s AKP spřízněná Strana národní akce (MHP) a opoziční CHP, Strana dobra a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP).
