náhledy
Přesně před třemi lety se z Turecka začaly šířit zprávy, že se část tamní armády vzbouřila, že obsadila parlament, letiště i televizi a jejím cílem je svrhnout čím dál autokratičtější vládu. Jak už dnes víme, vojákům se puč nepovedl, naopak. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan události 15. července 2016 velmi zdařile využil ve svůj prospěch.
Autor: Profimedia.cz
Třetí výročí "vítězství tureckého lidu nad pučisty" si lidé připomněli po celé zemi a nejen tam. Třeba na Ukrajině zástupci Turecka sázeli růže. Erdogan se za přihlížení vojáků, které po puči kompletně obměnil, pomodlil u Památníku mučedníků před prezidentským palácem v Ankaře, totéž pak udělal i v nedaleké mešitě a navštívil i další akce s spojené s výročím. V Istanbulu také otevřel muzeum celé jen o této události.
Autor: AP
Prezident, kterého vojáci tehdy před třemi lety chtěli zajmout, z pokusu o své svržení vytěžil maximum. Čistky v armádě, na vysokých školách, v médiích a prakticky kdekoliv, kde by mohl mít své odpůrce, začaly okamžitě a trvají dodnes.
Autor: Reuters
Na tom, že se puč neodehrál podle představ vojáků, obyčejní Turci opravdu mají velký podíl. Po Erdoganově výzvě vyšli do ulic Istanbulu a Ankary a snažili se ozbrojené muže s tanky zastavit. Při přestřelkách zemřelo podle různých údajů 250 až 300 lidí. Ty na správné straně dějin vláda považuje za mučedníky.
Autor: AP
Události z 15. července 2016 v Ankaře připomínají i celé řady aut, která přejeli vojáci v tancích. Už o pár dní později stály tanky v ulicích opuštěné. Během převratu padl za vlast parlament v Ankaře či policejní ředitelství, které Erdogan po třech letech slavnostně otevřel.
Autor: Profimedia.cz
I přesto, že od puče uběhly už tři roky, důkazy o tom, že ho zosnoval Erdoganův bývalý spojenec Fethulláh Gülen, stále chybějí. Klerik tak i nadále zůstává v americkém exilu, zatímco jeho skutečné i domnělé příznivce turecká vláda unáší z celého světa a doma pak mučí v tajných věznicích.
Autor: AP
Turci, kteří si nepřáli další nadvládu armády, však nehledě na politické preference pondělní výročí oslavují. Mnoho z nich také navštívili výstavy o puči, jako zde v Istanbulu. Na konci aleje se snímky z oné osudné noci stojí další památník zasvěcený dramatickým okamžikům a jejich obětem.
Autor: Profimedia.cz
Pokus o převrat podle konspiračních teorií zinscenovala vláda, podle odborníků však byl buď jen špatně připravený, nebo o něm Erdogan předem věděl a nechal ho proběhnout, aby ho pak mohl využít, či měli vojáci zkrátka smůlu. V onu osudnou noc narazili nejen na odpor civilního obyvatelstva, ale i policie.
Autor: AP
Přesto se našli i policisté, kteří vojáky chránili před rozzuřenými občany. Ti se totiž jali pučisty lynčovat a mnoho jich zbili například na Bosporském mostě, který dnes nese název Mučedníků.
Autor: AP
Na istanbulském náměstí Taksim otevřeli k výročí zmařeného puče novou expozici. Ani tam nechyběl prezident Erdogan, tedy jeho portrét. První muž Turecka tak úspěšně pokračuje v budování svého kultu osobnosti, jehož velikostí chce podle mnohých předstihnout i tureckého otce zakladatele Mustafu Kemala Atatürka. Už nyní nechal postavit na istanbulském kopci Çamlica postavit největší tureckou mešitu, které se hned začalo přezdívat Erdoganova, mezinárodní dopravu zase nechal z Atatürkova letiště přesunout na nové, během Erdoganovy vlády postavené letiště.
Autor: Profimedia.cz
"V noci 15. července jsme ukázali světu, že se neskloníme před žádnou jinou mocí než před vůlí lidu. Tuto čest má jen pár národů na světě. Se soucitem a vděčností si připomínáme všechny mučedníky, kteří obětovali svůj život pro naši nezávislost a budoucnost," řekl například turecký ministr spravedlnosti Abdulhamit Gul. I ostatní členové vlády poděkovali zabitým Turkům za jejich oběť.
Autor: Reuters
Turci v Istanbulu mezitím slaví. I následkem popřevratových událostí je však dnes Turecko v tíživé ekonomické, společenské i zahraničněpolitické situaci a nezdá se, že by se to mělo brzy zlepšit.
Autor: Profimedia.cz