Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) hovoří o „pokračující erozi“ konzervativní nacionalistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou autoritářský prezident Erdogan založil v roce 2001.
Davutoglu z AKP vystoupil 13. září spolu se třemi bývalými poslanci strany. Není vyloučeno, že se k odchodům přidají i další politici.
Davutoglu přitom ještě v červenci uvedl, že chce AKP zevnitř obrodit. Na začátku září proti němu ale spustili proces vyloučení ze strany.
O rozkolu v Erdoganově táboře se v tureckých médiích spekulovalo. Již v červenci totiž v AKP práskl dveřmi bývalý ministr hospodářství a zahraničí Ali Babacan. Ten přitom patřil ke spoluzakladatelům strany.
Babacan AKP napsal, že se v posledních letech stále více vzdalovala jeho hodnotám a myšlenkám. Turecko podle něj potřebuje „zcela novou vizi“.
Babacan připravuje vznik jiné strany, v čemž mu pomáhá Erdoganův kritik, bývalý prezident Abdullah Gül. Ten také AKP spoluzakládal, na členství v ní ale rezignoval, když se v roce 2007 stal hlavou státu. Erdogan je prezidentem od roku 2014, před tím byl premiérem.
Babacan a Davutoglu jsou v kontaktu, Davutoglu chce ovšem vytvořit svoji vlastní stranu. Podle FAZ oslovuje odlišnou část společnosti. Těší se dobré pověsti u nacionalistů, zatímco Babacan je nadějí spíše pro stoupence reformní pluralitní středopravicové scény.
Rebelové chtějí vzít Erdoganovi parlamentní většinu
Oficiální start obou stran je plánován na listopad až prosinec. Babacan i Davutoglu doufají, že se k jejich formacím následně přihlásí 25 až 50 poslanců nejen z AKP. To by mohlo v 589členném parlamentu připravit o většinu vládní koalici vedenou AKP. Pak by hrozily i předčasné volby, které si ale Erdogan kvůli klesající oblibě AKP nepřeje, tvrdí FAZ.
Erdoganova dcera šikuje Turkyně proti emancipaci. I díky penězům od EU |
List nicméně připomíná, že v minulosti v Turecku vznikla řada stran, které dlouho nevydržely. Formace obou politiků mají podle průzkumů přibližně desetiprocentní voličský potenciál, což by stačilo ke vstupu do parlamentu.
FAZ nezmiňuje, že by za štěpením mohl být i mocenský boj a neukojené osobní ambice. Naznačuje, že vzpoura je motivována ideově.
Davutoglu, Babacan i Gül odmítají přechod na prezidentský systém, kterým si Erdogan zajistil rozsáhlé pravomoci. Všichni tři také kritizují špatný stav lidských práv v Turecku a anulování březnových voleb v Istanbulu, v nichž zvítězila opozice.
Istanbul je největším tureckým městem a Erdogan jako jeho starosta v letech 1994 až 1998 začínal svou kariéru ve vysoké politice. Ovšem i druhé červnové komunální volby vyhrála opozice a to s výrazně větším náskokem než v březnu. Tento výsledek již AKP uznala.
VIDEO: Pomozte nám nebo vypustíme uprchlíky, vzkázal Erdogan Evropě (5. září 2019):
