Turecký list vyzývá krajany v Nizozemsku k povstání. Je nás víc, burcuje

Diplomatická roztržka mezi Nizozemskem a Tureckem nabírá na síle. V několika tureckých městech vyšli do ulic lidé, kteří protestovali proti zákazu turecké kampaně v Nizozemsku před blížícím se referendem. Turecký deník dokonce v jednom z textů porovnával počet nizozemských vojáků a Turků žijících v této evropské zemi.

Roztržka naplno propukla o uplynulém víkendu. Ankara hrozí Nizozemcům odvetou za to, že tureckou ministryni pro záležitosti rodiny eskortovali jako nežádoucí osobu do Německa (více zde). Ještě předtím v sobotu nizozemská vláda zakázala přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie (více zde). Oba chtěli v Nizozemsku agitovat mezi tureckou menšinou před ústavním referendem, které je na programu 16. dubna.

Kampaň před referendem

Turečtí politici se chtějí do konce března v Německu zúčastnit přinejmenším patnácti dalších shromáždění příznivců prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Informoval o tom dnes bulvární deník Bild. Snaha politiků získat u krajanů v západní Evropě podporu pro změny turecké ústavy vyvolala v uplynulých dnech napětí v německo-tureckých vztazích a otevřenou roztržku mezi Ankarou a nizozemskou vládou.

Turečtí poslanci, exministři a vysoce postavení členové vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), jejímž předsedou současný prezident Erdogan před nástupcem do funkce byl, se chystají podle deníku Bild vystoupit mimo jiné v Berlíně, Stuttgartu, Hamburku, Mnichově a některých městech ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Mezi ohlášenými řečníky na shromážděních podle Bildu nejsou na rozdíl od minulosti žádní ministři.

V uplynulých dnech se kvůli sporu vydaly do ulic v Nizozemsku i Turecku tisíce lidí, kteří nesouhlasí s postupem nizozemské vlády. V Istanbulu neznámý muž na nizozemském velvyslanectví strhl vlajku a nahradil ji tureckou, píše německý server Spiegel. Před budovou konzulátu v Rotterdamu policie v pondělí ráno na koních a za pomoci psů a vodních děl rozháněla dav asi 2 000 Turků, kteří na policisty házeli kamení a zápalné lahve.

Turecký provládní deník Yeni Akit zašel ještě dál a nenápadně vyzývá Turky k povstání. „Nizozemsko má 48 tisíc vojáků, žije tam však 400 tisíc Turků,“ uvedl deník.

K hrozbám se přidal i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Určitě za to zaplatí a také dostanou lekci z diplomacie. Naučíme je mezinárodní diplomacii,“ pohrozil Nizozemsku. V pondělí večer turecký vicepremiér Numan Kurtulmuş ohlásil uvalení sankcí na Nizozemsko. Ankara podle něj zmrazí vztahy s Nizozemskem na nejvyšší úrovni a zablokuje i všechny další diplomatické lety z této západoevropské země. Už také znemožnila návrat nizozemského velvyslance do Turecka.

Ministr pro otázky Evropské unie Ömer Çelik v rozhovoru pro agenturu Anadolu pohrozil vypovězením dohody o uprchlících z března loňského roku. V rámci dohody se Turecko zavázalo, že nebude pouštět uprchlíky přes své území. I díky tomu se podařilo zmírnit uprchlickou krizi.

Bizarní opatření, zní z Nizozemska

Nizozemský premiér Mark Rutte považuje opatření Turecka za bizarní, neboť jeho země má podle něj více důvodů se zlobit. Ohlášená diplomatická opatření „nejsou tak zlá“, dodal předseda vlády. Paříž vyzvala ke zmírnění napětí a Kodaň reagovala doporučením odložit březnovou návštěvu tureckého premiéra v Dánsku.

Turečtí politici se snaží získat hlasy voličů i za hranicemi, zejména v Německu, kde žijí podle některých zdrojů zhruba tři miliony Turků. Německé místní úřady ovšem tento týden zrušily několik mítinků s účastí tureckých ministrů. Německo si za to vysloužilo tvrdou kritiku od Ankary (více zde). Německý ústavní soud ale dospěl k závěru, že lze zakázat sporná vystoupení tureckých činitelů v Německu, neboť zahraniční státníci na podobné aktivity nemají nárok.

Jako první spolková země volební vystoupení zahraničních politiků zakázalo západoněmecké Sársko. Šéfka sárské vlády Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU) podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung oznámila, že její země nehodlá čekat na kroky Evropské unie nebo německé vlády a rozhodla se využít všechny možnosti, aby zahraniční volební kampaň na svém území zakázala.

Odvolává se zejména na paragraf 47 pobytového zákona, podle něhož každá spolková země může zakázat politickou činnost cizinců, pokud ohrožuje poklidné soužití Němců a cizinců. Předsedkyně vlády druhé nejméně lidnaté spolkové země je přesvědčena o tom, že právě taková vystoupení tureckých politiků z poslední doby jsou. „Vnitroturecké konflikty nemají v Německu co dělat,“ míní.

Turecko má nyní zhruba 80 milionů obyvatel a podle odhadů žije v zahraničí dalších osm až 15 milionů lidí tureckého původu. Referenda o ústavních změnách se mohou zúčastnit všechny plnoleté osoby s tureckým občanstvím. Změny v ústavě by měly posílit postavení a pravomoci tureckého prezidenta.