Podle nedávného průzkumu společnosti Konda se počet nevěřících v Turecku za posledních deset let ztrojnásobil a podíl obyvatel, kteří se hrdě hlásí k dodržování islámu, klesl z 55 procent na 51 procent. „V Turecku je všudypřítomný náboženský nátlak,“ komentuje situaci šestatřicetiletý počítačový specialista Ahmet Balyemez, který se k ateismu hlásí více než deset let.
Fotogalerie |
„Lidé se sami sebe ptají: Je tohle skutečný islám? Politici se v současnosti snaží napodobit jeho první éru. To, co právě teď vidíme, je prapůvodní islám,“ myslí si Balyemez, který vyrostl v nábožensky založené rodině. „Dodržování půstu a modliteb pro mě bylo zcela samozřejmé, v určité chvíli jsem se ale rozhodl raději stát ateistou,“ popisuje.
Turecký náboženský úřad Diyanet před čtyřmi lety uvedl, že se drtivá většina obyvatel považuje za muslimy. Ačkoli průzkum společnosti Konda nyní poukazuje na odlišná čísla, podle teologa Cemila Kiliçe jsou oba údaje správné. „Přestože je 99 procent Turků muslimy, mnozí z nich praktikují víru v kulturním a sociologickém smyslu. Jsou tedy více kulturními než duchovními muslimy,“ vysvětluje Kiliç.
Podle Kiliçe sice mohou být muslimové, kteří se pravidelně modlí, chodí na náboženské poutě a nosí šátek, obecně považováni za zbožné, opravdová víra však podle něj nejsou jen rituály či nošení předepsaného oblečení. „Týká se také etických a humanitárních hodnot. Pokud bychom počítali jen ty, co praktikují islám, můžeme za muslimy považovat maximálně šedesát procent Turků,“ vysvětluje teolog Kiliçe pro stanici Deustche Welle.
OBRAZEM: Erdogan v Kolíně nad Rýnem otevřel jednu z největších mešit v Evropě |
Kiliç připomíná, že mezi církví a státem existuje v Turecku silný vztah. „Pravidelné modlitby se staly způsobem, jak signalizovat poslušnost vůči politickému vedení. Také kázání v mešitách stále více odráží pohled na svět, který zastávají lidé u moci,“ popisuje teolog. Nedostatek víry však podle něj automaticky neznačí nedostatek morálních hodnot. „Někteří ateisté jsou etičtější a svědomitější než mnozí muslimové,“ myslí si Kiliç.
Během téměř šestnáctileté vlády Recepa Tayyipa Erdogana, který zemi nejprve vedl coby premiér a posléze jako prezident, začali turečtí představitelé stále častěji využívat islám k ospravedlnění své politiky. „Lidé odmítají starou interpretaci islámu, sekty, náboženské komunity a náboženský diktát ze strany mocných. Nechtějí tuto oficiální formu zbožnosti,“ vysvětluje Kiliç nárůst ateismu v Turecku.
ATEİZM DERNEĞİ NEREDEN GELDİ, NEREYE GİDİYOR? Derneğin 2019 yılı planları ve 2023 hedefi nedir? Hepsi ve daha fazlası.. Hem de ATARLI TUTARLI ! 20 ARALIK 2018 PERŞEMBE 22:00 YOL TV https://t.co/szqEvYgTCG
Podle Selin Ozkohenové, která stojí v čele Ateizm Dernegi, největšího ateistického sdružení v Turecku, se Erdoganovi snaha o vytvoření generace oddaných muslimů příliš nevyplatila. „Náboženské sekty a komunity se zdiskreditovaly. Stát by neměly vést náboženské skupiny, protože lidé začnou zpochybňovat svou víru a stanou se humanisty a ateisty,“ vysvětluje.
Mladí Turci houfně opouštějí islám a stávají se deisty. Politici zuří |
Turecká vláda se však i nadále snaží přimět obyvatele k tomu, aby se přizpůsobili náboženským standardům. „Stát vůči nim neustále vyvíjí tlak, nejvíce v mešitách. Děti musí ve škole povinně studovat náboženství, i když je rok 2019,“ říká Ozkohenová, podle které je budoucnost Ateizm Dernegi nejistá.
Sdružení ateistů vzniklo v roce 2014 a v současnosti má podle serveru Ahval kolem 170 členů. Neustále však čelí útokům ze strany státu a provládních médií.
