Čtyřiasedmdesátiletý Kiliçdaroglu je kandidátem opozičního bloku šesti stran nazvaného Národní aliance a lídrem té největší z nich – Republikánské lidové strany (CHP). Na videu hovoří zejména k mladým lidem. Vyzývá je, aby tuto zemi „vyvedli ze škodlivých sektářských debat“.
„Moji drazí mladí, kteří jdete poprvé volit. Jsem alevita. Jsem upřímný muslim, který byl vychován ve víře proroka Mohameda a Alího,“ řekl Kiliçdaroglu s odkazem na dva nejvyšší představitele islámu, z nichž prvního vyznávají sunnité a druhého šíité.
Název šíité pochází ze slov šíat Alí, tedy strana Alího, což byl zeť proroka Mohameda. „Narodil jsem se v této krásné zemi, kterou nám daroval Atatürk,“ připomněl Kiliçdaroglu další velkou postavu, zakladatele Turecké republiky Musatafu Kemala Atatürka, díky němuž země letos slaví sto let od svého vzniku.
Kiliçdaroglu dále na videu řekl, že nechce, aby se mluvilo o rozdílech a identitách, ale o úspěších a společných snech. „Připojíte se k naší expedici za změnu? Dáte přednost čestnému a morálnímu systému před tímto režimem, který říká ‚ne‘ alevitům?“ dodal opoziční lídr.
Exvelvyslanec: Turci mají před sebou nejdůležitější volby za posledních sto let |
Alevité jsou v Turecku druhou největší náboženskou komunitou po sunnitských muslimech a tvoří asi 15 až 25 procent z 85 milionů obyvatel. Přesné údaje o jejich počtu nejsou k dispozici právě proto, že řada z nich se k tomu veřejně nehlásí kvůli obavám z diskriminace. Perzekvování totiž byli za osmanské říše, ale i ve 20. století po vzniku sekulárního Turecka.
Menšina alevitů se nemodlí v mešitách, ale vlastních modlitebnách „cem evi“, kde na rozdíl od sunnitského islámu mohou sedět muži a ženy společně. Turecká vláda je proto považuje za kulturní střediska a neuznává je jako mešity, tudíž jim nepřispívá finančně jako sunnitským a šíitským svatostánkům.
Turečtí alevité se také nepostí během ramadánu a svou víru kromě islámu naplňují i prvky šamanismu či křesťanství. Právě kvůli těmto odlišnostem dodnes do jisté míry čelí ostrakizaci a v minulosti i několika masakrům. Sám Kiliçdaroglu dosud o své víře nerad veřejně mluvil a odmítal se zapojovat do „politiky stavěné na etnické identitě a náboženství“.
Turecký Gándhí bez charismatu. Kiliçdaroglu spojil opozici, teď jde na Erdogana |
Než se stal oficiálním kandidátem pro prezidentské volby, které se spolu s parlamentními uskuteční 14. května, někteří prosazovali jiného lídra, protože se obávali, že právě alevitský původ mu ubere hlasy většinových sunnitských muslimů.
Na tuto strunu hraje i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který začátkem dubna využil ve své kampani fotografii, na níž je zachycen Kiliçdaroglu, jak stojí v botách na muslimském modlitebním koberečku. Lídr opozice se za incident omluvil s tím, že si koberečku na podlaze nevšiml kvůli skupině lidí, která ho obklopila.
Ministr vnitra Süleyman Soylu v reakci na politikovo video řekl, že se Kiliçdaroglu snaží ze sebe udělat oběť. „Pro nás to není problém,“ řekl o vyznání opozičního kandidáta. V minulosti však Erdogan alevity kritizoval například za to, že jsou údajně nadměrně zastoupeni mezi soudci.
Kiliçdaroglu je hlavním Erdoganovým soupeřem ve volbách a některé průzkumy mu dávají šanci prezidenta, který je u moci už přes dvacet let, porazit. Kandidát opozice se umisťuje na prvním místě s náskokem několika procentních bodů před Erdoganem. Podle posledního průzkumu agentury AKSOY, který ve středu zveřejnil deník Birgun, by Kiliçdaroglu zvítězil v prvním kole se 48 procenty hlasů. V druhém kole by pak dostal 58 procent hlasů.
Podle dubnové sondáže agentury MAK by Kiliçdaroglu dostal v prvním kole rovněž 48 procent hlasů. Některé dřívější průzkumy však naznačovaly Erdoganovo vítězství v prvním i druhém kole voleb.