„Udělali jsme přípravy, udělali jsme operační plány, dali jsme potřebné pokyny,“ řekl Erdogan a dodal, že turecké letecké a pozemní akce by mohly začít již brzy, „již dnes či zítra“. Informovala o tom agentura Reuters.
Spojené státy souhlasily s tím, že spolu s Tureckem vytvoří bezpečnou zónu na syrské hranici, ale Ankara tvrdí, že není spokojena s učiněným pokrokem a často hrozí podniknutím vojenské operace v Sýrii, poznamenal Reuters.
Erdogan zdůrazňuje, že pro Turecko zůstává hlavním cílem vytvoření „mírového koridoru“ po návrat uprchlíků na severu Sýrie.
Český premiér Andrej Babiš minulý měsíc při schůzce s tureckým prezidentem v New Yorku podpořil Erdoganův mírový plán pro Sýrii, kde chce turecký prezident vytvořit bezpečnostní zónu, kam se vrátí syrští uprchlíci.
Slovensko naopak na tento plán pohlíží odmítavě. „Stanovisko ministerstva zahraničních věcí Slovenské republiky není podpůrné vůči tomuto opatření a upozorňuje na to, že takovým opatřením bychom mohli spíše vyvolat konflikt,“ uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová tento týden na summitu V4 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Lánech.
Do Turecka se podle tisku uchýlilo před boji na 3,6 milionu Syřanů. Erdogan nedávno pohrozil, že pokud Evropská unie a další velmoci budou s vybudováním bezpečnostní zóny otálet, bude nucen běžence pustit do Evropy.
5. září 2019 |
Řecký premiér si stěžoval Pompeovi na počínání Turecka
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis si v sobotu na Turecko postěžoval americkému ministrovi zahraničí. Země podle něj porušuje suverénní práva Kypru. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo návštěvou Řecka končí svou cestu po jižní Evropě.
Od ostnatých drátů k rozdělení. Před 45 lety vtrhla turecká armáda na Kypr |
„Nedávné kroky Turecka představují zjevné porušení svrchovaných práv Kypru,“ řekl Mitsotakis. „Spojené státy mají zvláštní zájmy ve východním Středomoří. Kypr žádá pouze o uplatnění mezinárodního práva,“ dodal podle agentury Reuters.
Turecko čelí kritice a symbolickým sankcím Evropské unie kvůli přípravám na těžbu ropy a zemního plynu u kyperského pobřeží, kterou EU označuje za nelegální. Ankara ale tvrdí, že její průzkumné vrty u Kypru žádné škrty financí z EU neovlivní.
Spor souvisí s nároky na regionální vody, které si od rozdělení ostrova dělají Turecko i Kypr. Ankara odmítá dohody o námořních hospodářských zónách uzavřené mezinárodně uznávanou kyperskou vládou s dalšími středomořskými zeměmi.
Ostrov je rozdělen od roku 1974. V jižní části funguje mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.
