Agca postřelil papeže 13. května 1981 v Římě a vážně ho přitom zranil. Za pokus o zabití hlavy katolické církve strávil za mřížemi v Itálii 19 let, poté dostal i na základě papežovy intervence za tento čin milost. Jan Pavel II. mu odpustil už dva roky po atentátu, když ho navštívil v cele.
Muž byl ovšem zodpovědný i za smrt novináře v roce 1979 a tak hned po návratu do rodného Turecka v roce 2000 skončil ve vězení znovu. Trest smrti za tuto vraždu mu mezitím změnili na doživotí a později zkrátili. Nyní se dočkal svobody.
"Propouštěcí procedura byla dokončena," prohlásil v pondělí před věznicí v Ankaře právní zástupce atentátníka Yilmaz Abosoglu. Dodal, že dvaapadesátiletý Turek směřoval okamžitě po propuštění k odvodu, kde se odborníci budou snažit zjistit, zda je způsobilý vojenské služby.
Armádní lékaři ho sice v roce 2006 této povinnosti zbavili kvůli jeho "protispolečenské poruše osobnosti", podle úřadů ale jejich lékařská zpráva neplatí.
O Agcově duševním zdraví panují pochybnosti, například kvůli jeho tvrzením, že je mesiáš. "Hlásám konec světa. Celý svět bude v tomto století zničen. Všichni lidé v tomto století zemřou... Já jsem Kristus věčný," uvedl v prohlášení, které dnes zveřejnil jeho právník.
Atentát na papeže Jana Pavla II.Byl za ním jen šílený extremista nebo někdo jiný? |
Nyní atentátník doufá, že by si mohl vydělat miliony za rozhovory pro média a za knihy. I po třiceti letech od pokusu zabít papeže totiž zůstávají záhadou jeho motivy.
A jeho propuštění přináší naději na to, že se svět konečně dozví, kdo za pokusem zabít Jana Pavla II. stál a proč. Například deník The Times na svém webu spekuluje o roli KGB v atentátu a upozorňuje, že Agca minulý týden slíbil "zodpovědět všechny otázky".
Krátce po útoku na hlavu katolické církve tvrdil, že jednal sám. Později výpověď změnil. Tvrdil, že za atentátem stáli bulharští agenti, kteří jednali na přání Moskvy. Následně to zase popřel.
