Letovisko v Kantáví, kde se nejhorší teroristický útok v dějinách Tuniska odehrál, leží asi deset kilometrů severně od města Súsa. Oběťmi se stali výhradně zahraniční turisté: kromě 30 Britů přišli o život i tři Irové, dva Němci a po jednom občané Belgie, Portugalska a Ruska. Atentátník zranil také čtyři desítky dalších lidí, pak jej zastřelila policie.
The terrorist just got killed by the Tunisian police forces!
#sousse #SousseAttack #tunisie #tunisia http://t.co/FnYgizje5S
Teroristické útoky tehdy odsoudilo mnoho státníků. Bývalý český prezident Miloš Zeman je označil za metastázy rakoviny Islámského státu. Tehdejší premiér Velké Británie David Cameron vyjádřil soustrast rodinám a hovořil o „solidaritě v boji proti zlu, jakým je terorismus“.
Útoky v Tunisku jsou metastázy rakoviny Islámského státu, řekl Zeman |
Téměř pět let po vypuknutí tuniské revoluce v prosinci 2010 a následném svržení dlouholetého autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího se zprvu situace na chvíli v zemi uklidnila. Poté ale sáhli militantní islamisté po zbraních a začali vraždit vojáky a další členy bezpečnostních složek včetně dvou levicových politiků.
Útoku u Súsy předcházel teroristický atentát na budovu muzea Bárdá v centru tuniské metropole, kde 18. března 2015 zahynulo 22 lidí, majoritně zahraničních turistů. Zodpovědnost za masakr na sebe vzal IS. Poté zavedla vláda zvýšená bezpečnostní opatření a vyhlásila zemi za bezpečnou.
26. června 2015 |
Útok v Súse spáchal třiadvacetiletý Sajfaddín Rizkí, který podle vyšetřovatelů prošel výcvikovým táborem radikálů v Libyi. Předtím ale studoval na univerzitě v Kajruvánu, měl přítelkyni, tancoval break dance a holdoval alkoholu. Pak se ale dostal do spárů islamistů, pravděpodobně jednoho z vůdců skupiny Ansar aš-Šaría Sajfalláha bin Hasína.
Tento radikál pobýval v 90. letech tři roky v Londýně, kde patřil ke stoupencům jordánského radikálního duchovního abú Katady, který získal roku 1994 azyl v Británii. Bin Hasín pak v roce 2013 uprchl do Libye.
V tuniském letovisku zaútočil terorista, zemřely desítky lidí |
Bezprostředně po útoku nechala tuniská vláda rozmístit 100 tisíc příslušníků bezpečnostních složek, kteří měli za úkol chránit zemi a zabránit dalším teroristickým útokům. Asi 3000 jich chránilo pláže, hotely a archeologické památky. Počet zahraničních turistů v Tunisku se snížil o pětinu. Výjimečný stav pak Tunisko zrušilo 2. října 2015.
Další teroristické útoky
Islamisté ale řádili dál. Koncem listopadu zavraždili při pumovém sebevražedném útoku na vojenský autobus v centru metropole 12 příslušníků prezidentské gardy (k útoku se opět přihlásil IS). Poté byl opět vyhlášen výjimečný stav, který je stále prodlužován.
7. března 2016 zaútočili radikálové z IS na kasárnu v Binkardánu na jihovýchodě Tuniska poblíž hranic s Libyí, kde zahynulo 53 lidí - kromě 35 extremistů také 11 příslušníků ozbrojených složek a sedm civilistů.
Panika, běh o život a zkrvavená těla. Svědci popsali útok v Tunisku |
Za atentát v muzeu v Tunisu dostali v únoru 2019 doživotí tři lidé a za útok na pláži v Súse doživotí čtyři obvinění, ostatní dostali tresty v rozmezí od šesti měsíců do 16 let, nebyl však vynesen žádný rozsudek smrti. Údajný hlavní organizátor útoků Šamsaddín Sandí ale nebyl dopaden, předpokládalo se, že byl zabit při americkém náletu v Libyi v roce 2016.
Loni v říjnu po svém opětném zvolení prezidentem Kaís Saíd v proslovu podle agentury Reuters vyzval ke „kulturní revoluci“, která bude bojovat proti nezaměstnanosti, potírat terorismus a vykoření korupci. Slíbil bojovat proti „zlodějům a zrádcům placeným z ciziny“ a obvinil „kontrarevoluční živly“ ze sabotování jeho snah o oživení tuniské ekonomiky za jeho prvního mandátu.
2. července 2015 |
