Mladá Tunisanka vhazuje svůj hlas v prvních svobodných volbách v zemi. (23. října 2011)

Mladá Tunisanka vhazuje svůj hlas v prvních svobodných volbách v zemi. (23. října 2011) | foto: Reuters

Tunisko je zvyklé na džíny a trika, ve volbách však vedou islamisté

  • 64
První svobodné volby v Tunisku zřejmě ovládnou mírní islamisté Rašída Ghannúšího. Ač se lídr favorizované strany od jakéhokoli direktivního uplatňování islámských zvyků distancuje, odjakživa benevolentní Tunisané se vítězství islamistické strany obávají.

Umírněně islamistická Strana obnovy (Hizb An-Nahdá) zatím vede při sčítání hlasů z nedělních voleb v Tunisku, které byly vůbec prvními svobodnými v zemi. V dosud sečtených oblastech dostala asi 40 procent hlasů. Podle tuniského rozhlasu se daří také středolevicovému Kongresu pro republiku (CRP), který zatím hlásí zisk asi 15 procent. Komplexnější úřední výsledky zatím ale nejsou k dispozici a měly by být známy nejpozději v úterý.

Lídr Hizb An-Nahdá Rašíd Ghannúší, který strávil posledních dvaadvacet let v londýnském exilu, formoval svoji stranu podle tureckého vzoru. Inspirací mu byl úspěch umírněných islamistů současného tureckého premiéra Erdogana.

Ghanúší už před volbami několikrát zopakoval, že jeho strana hodlá respektovat práva žen a nehodlá nikoho utlačovat a nikomu nic nakazovat. Od víkendové aféry ohledně odvysílání kontroverzního filmu Persepolis, kde je Alláh vyobrazen jako stařík na obláčku (čtěte zde), se lídr umírněných islamistů distancoval.

V Tunisku byl hidžáb vždy jen kus hadru

První hlasování arabského jara

Historického hlasování, v němž se o 217 křesel v ústavodárném shromáždění ucházelo 11 618 kandidátů z 81 stran, se podle volební komise zúčastnilo asi 90 procent oprávněných voličů. Podle pozorovatelů EU se volby uskutečnily bez větších problémů, i když na některých místech museli voliči čekat i několik hodin. Úkolem ústavodárného shromáždění bude během ročního funkčního období vypracovat novou ústavu, vybrat prozatímní vládu a stanovit termín voleb parlamentu a prezidenta.

Bývalý autoritářský vůdce Zín Abidín bin Alí, který zemi vládl 23 let, odstoupil kvůli lidovým bouřím před devíti měsíci a uprchl do zahraničí. Tuniská revoluce odstartovala sérii nepokojů v arabském světě, které zapříčinily pád Mubaraka v Egyptě a Kaddáfího v Libyi. V Jemenu a Sýrii je situace stále neklidná.

Zdroj: ČTK

Moderní Tunisko je programově sekulární zemí už od vyhlášení nezávislosti na Francii v padesátých letech. První tuniský prezident tenkrát prohlásil hidžáb (šátek, kterým se muslimky zakrývají) za odporný kus hadru.

Strach z nástupu islamistů nejlépe ilustrovala scéna z nedělních voleb, kdy hlasovací místnost opouštěl přímo Ghannúší. Asi tucet sekularistů mu vynadalo do teroristů a vrahů. "Táhni zpátky do Londýna!" zaznělo mimo jiné.

Mezi skupinu nespokojených patří i mladý architekt Ziyed Tijiani. "Nepřeji si, aby islamisté vyhráli. Bojím se, že se budou snažit změnit můj způsob života," říká a odchází ruku v ruce se svojí přítelkyní oblečenou podle západního střihu.

Hlas islamistům a pivo na oslavu

Předpokládané vítězství Hizb An-Nahdá by bylo prvním úspěchem islamistů v arabském světě od nástupu palestinského Hamasu před pěti lety. Deset let zpět zvítězili islamisté i v sousedním Alžírsku, tehdy ovšem armáda výsledky neuznala a rozpoutala několikaletý vnitrostátní konflikt.

V Tunisku je však jen malá skupina opravdu fundamentálních příznivců muslimského náboženství. Těm se politika Hizb An-Nahdá rozhodně zamlouvat nemůže, protože Ghanúšího strana souzní s benevolentním pohledem většiny Tunisanů.

Ten nejlépe ilustrují nedělní slova mladého dělníka: "Dneska ráno jsem hlasoval pro Ghannúšího a večer si dám pěkně pár piv za odměnu."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue