Trumpova administrativa údajně zvažuje, že ukrajinský poloostrov uzná za ruské území jako součást budoucí dohody o ukončení války. Američtí činitelé zároveň diskutují o možnosti, že Spojené státy totéž budou prosazovat na půdě OSN.
Bílý dům spekulace odmítl komentovat, sám americký prezident ale v pondělí prohlásil, že během úterního telefonátu s Putinem bude diskutovat o „dělení určitých aktiv“ včetně území a Záporožské elektrárny. Mluvčí Národní bezpečnostní rady Spojených států Brian Hughes prohlásil, že prezident žádné podobné ústupky ohledně Krymu neučinil a dohoda s Ruskem nebude vyjednávána skrze média.
„Ještě před dvěma týdny byly Ukrajina i Rusko dohodě o příměří na míle vzdáleny. Nyní jsme díky vedení prezidenta Trumpa k dohodě blíž. Cíl zůstává stejný: zastavit zabíjení a najít mírové řešení tohoto konfliktu,“ uvedl pro Semafor Hughes.
Rusko Krym obsadilo a nelegálně anektovalo už v roce 2014, ani Kyjev dnes už nedoufá, že ho v dohledné době získá zpět pod kontrolu. Západní spojenci Kyjeva včetně Ameriky (ale například i Turecka) ale do této chvíle zdůrazňovali ukrajinskou teritoriální celistvost v hranicích z roku 1991, tedy včetně Krymu a všech okupovaných oblastí Donbasu.
Chtěli jsme přimět Ukrajinu udělat správnou věc, řekl Trump k hádce se Zelenským |
Zprávy o uznání ruské anexe Krymu přiživují domněnky, že Trump chce gordický uzel války rozetnout výrazně v neprospěch napadené země. Například v pondělí vyšlo najevo, že Spojené státy opouštějí skupinu vytvořenou pro vyšetřování ruských činitelů odpovědných za invazi na Ukrajinu. Z ruských reakcí na 30denní příměří dohodnuté v Džiddě se ale zatím nezdá, že Putin hodlá dělat jakékoliv ústupky.
Zatím to tedy vypadá, že úterní telefonát Trumpa s Putinem se bude točit hlavně kolem toho, čeho se Ukrajina bude muset vzdát. „V podstatě se bude jednat o tom, jak moc bude Rusko odměněno za jedenáct let otevřené agrese proti Ukrajině... Představitelé Bílého domu dávají jasně najevo, že Rusko si určitě ponechá Krym, kde se ironií osudu konala v únoru 1945 Jaltská konference, a důrazně naznačili, že by mělo dostat téměř celé území, které má nyní pod kontrolou,“ konstatuje washingtonský reportér listu The New York Times David E. Sanger.
NÁZOR: Evropa je příliš hysterická. Nepomůže nám, když budeme z Trumpa dělat Putinova agenta |
Kyjev proto ve světle těchto spekulací dává najevo, že je ochoten akceptovat zmrazení konfliktu podél současných bojových linií, ale odmítá se vzdát dalšího území. Putin totiž stále usiluje o úplnou okupaci čtyř ukrajinských oblastí: Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské. Ukrajina proto v neděli skrze britský deník The Independent signalizovala své nepřekročitelné podmínky:
1) Žádné další ztracené území: Kyjev odmítá postoupit Rusku jakékoli další území, včetně oblastí částečně okupovaných Ruskem.
2) Návrat deportovaných dětí: Kyjev požaduje návrat tisíců ukrajinských dětí, které byly údajně nelegálně zavlečeny do Ruska.
3) Propuštění zadržených civilistů: Kyjev trvá na propuštění tisíců civilistů v ruském zajetí.
4) Mezinárodní bezpečnostní záruky: Ukrajina požaduje mezinárodní bezpečnostní garance pro případ, že by Moskva porušila podmínky jakéhokoli budoucího příměří.
„Jsme skutečně ochotni uzavřít mír. Ale potřebujeme dlouhodobý mír, ne krátké příměří,“ řekl listu The Independent pod podmínkou anonymity vysoce postavený zdroj z ukrajinské administrativy, podle nějž Američané nemohou Ukrajince nutit k postoupení dalších měst agresorovi. „Je hloupost požadovat, abychom se vzdali například celého Záporoží nebo Chersonu. To zní jako pěkný ojeb.“
