Exekutivní příkaz „Postavíme zeď“
Americký prezident Donald Trump dodržel volební slib a vydal exekutivní příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici (25. ledna 2017)
„Postavíme zeď!“ burcoval Trump své fanoušky na mítincích a dav po něm slova hlasitě opakoval. „Postavím velkou zeď a nikdo nestaví zdi lépe než já. Věřte mi. A postavím ji levně,“ řekl Trump a když se dostal do Bílého domu, nečekal dlouho, aby svým voličům ukázal, že nelhal.
Ve středu novopečený prezident slíbil, že zahájení stavby lze očekávat v rámci několika měsíců. Při návštěvě ministerstva vnitra pak podepsal exekutivní příkaz, který stavbu zdi nařizuje. List The Washington Post však upozorňuje, že něco takového bude vyžadovat víc než jen exekutivní příkaz. Bude potřeba souhlas Kongresu a posudky řady odborníků.
To, co Donald Trump ve středu podepsal, pověřuje ministra vnitřní bezpečnosti Johna F. Kellyho k „okamžitému vytvoření plánu, návrhu a konstrukci fyzické zdi podél jižních hranic.“ Přesnější pokyny však Kellymu prezident neudává.
Od příkazu k výstavbě je přitom ještě daleká cesta a Trumpova mexická zeď může leckde narazit. Americká média přicházejí s celým výčtem problémů, se kterými se nový prezident bude muset vypořádat, pokud nechce od stavby zdi upustit.
Finance Kdo zeď zaplatí?
Jedna z částí již stojícího plotu na hranicích Spojených států a Mexika. (9.11. 2016)
Nejvíce probíraným tématem jsou finance. Stavba zdi bude velice nákladná. „Fakta se nezměnila. Postavit zeď je ten nejdražší a přitom nejméně efektivní způsob, jak ochránit hranice,“ řekl texaský kongresman Will Hurd, který zastupuje v Kongresu oblast, do které spadá zhruba 800 mil (1 287 km) hranice s Mexikem.
Šéf Bílého domu však dlouhodobě slibuje, že zeď zaplatí nakonec „stoprocentně“ Mexiko, ačkoliv nejprve půjdou peníze z kapes amerických daňových poplatníků.
Mexická strana však něco takového popírá. Stavba hraniční zdi dokonce vyostřila v posledních dnech vztahy mezi oběma státy. Mexický prezident Enrique Peňa Nieto řekl, že trvá na tom, že Mexičané nic platit nebudou. Donald Trump ho pak přes sociální sítě nepřímo vyzval, ať zruší svou plánovanou oficiální návštěvu Washingtonu. Nieto dlouho nečekal a návštěvu skutečně zrušil (psali jsme zde).
Vyjednávání Jak donutit Mexiko zaplatit
Mexický prezident Enrique Peňa Nieto. (23.1.2017)
Podle odhadu webu Politico vyjde stavba na nejméně 20 miliard dolarů (504 miliard korun), ztrojnásobení počtu pohraničních sborů bude stát další miliardy. Pokud bude stěna i v odlehlých horských regionech, bude stavba podstatně dražší - list The Washington Post odhaduje náklady na zhruba 25 miliard dolarů (625 miliard korun). Trump přitom v kampani mluvil o 10 až 12 miliardách dolarů. Britský web BBC shrnul několik možností, jak by mohla mexická strana zaplatit.
Podle mluvčího Bílého domu Seana Spicera chce prezident dát na zboží dovážené z Mexika dvacetiprocentní clo, které se na stavbu zdi vyčlení. Mexický ministr hospodářství Luis Videgaray Caso však upozornil, že tak nezaplatí za zeď Mexiko, ale americký spotřebitel. „Zdanění dovozu mexického zboží do USA nedonutí Mexiko platit za zeď, to udělá americký spotřebitel, který bude dráž platit za avokádo, pračky a televize,“ prohlásil Caso.
Další možností, kterou Trump v souvislosti s financováním zdi bez bližších podrobností navrhl, je zablokování části plateb, které Mexičané žijící v USA posílají domů do té doby, než Mexiko za zeď zaplatí. Možností by bylo také tyto peníze zdanit. Jde celkem o 25 miliard dolarů ročně. Mexičané by však mohli nařízení obejít tak, že by vozili peníze domů v hotovosti.
Další z možností jsou drahá víza. Trump navrhl, že lze zvýšit poplatky za víza pro Mexičany a občany dalších zemí, které by byly vyhodnocené jako země se špatnou pověstí. Nový prezident také navrhl, že by šlo udílení víz pro občany Mexika zcela zrušit, dokud jejich země za zeď nezaplatí.
Komentátor BBC ve Washingtonu Anthony Zurcher dodal, že padl návrh, aby se na financování zdi využily peníze, které jsou v rozpočtu vyčleněné na pomoc Mexiku. Tím by se však zrušila i podpora protidrogových programů, což by bezpečnosti na hranicích nepřispělo.
Pozemky Problém soukromého vlastnictví
V Texasu, který s Mexikem spojuje nejdelší hranice, jsou téměř veškeré pozemky v pohraničí v soukromém vlastnictví. Už bývalý americký prezident George Bush mladší zde narazil na tuhý odpor rančerů a farmářů, když chtěl stavět na jejich pozemcích plot. Mnoho z nich podalo na stát žalobu.
Se soukromými vlastníky se pře i americká pohraniční stráž. Majitelé půdy u hranic si stěžují, že jim pozemky ničí ilegální imigranti. Stejně tak jim ale vadí i pohraniční stráž, která je na jejich pozemcích dopadá.
Pohraničníci tak mají klíče k soukromým pozemkům. Pokud jsou ve službě, otevřou si bránu a projdou. Vstoupit smí přitom jen po dohodě s jednotlivými majiteli.
Federální vláda však může využít možnosti vyvlastnění půdy u hranic. Trump se bude moct opřít o rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2005. Podle něj mohou místní vlády donutit majitele nemovitostí k prodeji, pokud se úřady usnesou, že je to pro veřejný prospěch. Experti však varují, že celý proces zahrnuje roky soudních sporů.
Výstavba Technicky náročná a nákladná
Jedna z částí již stojícího plotu na hranicích Spojených států a Mexika. (26.8. 2016)
Zeď není jen drahá, problémy jsou i s její fyzickou stavbou. Hranice prochází odlehlými pouštěmi Arizony, drsnými horami Nového Mexika i podél řek. Na zhruba třetině hranice je terén natolik drsný, že výstavba zdi by zde byla velice nákladná. Agentura AP připomíná, že stovky mil hranice jsou dokonce natolik nehostinné a členité, že nedává žádný smysl zde stavbu zdi vůbec zkoušet.
Pokud by byla postavená z betonu, spolkla by podle stavebního inženýra Aliho F. Rhuzkana třikrát více materiálu než Hooverova přehrada. Ve svém textu pro National Memo Rhuzkan uvedl, že zeď podél celé hranice, která by byla 1,5 metru pod zemí a čněla šest metrů nad, by spolkla 9,5 milionu kubíků betonu.
Prezident Trump původně tvrdil, že neprostupná zeď bude vybudována po celé délce hranic. Jeho požadavky na výšku se přitom pohybovaly mezi 30 a 55 stopami, což odpovídá zhruba 9 až 16 metrům. I kdyby však byla jen dvoumetrová, její stavba by nebyla jednoduchá.
Pětačtyřicátý americký prezident později připustil, že hranici mohou na některých místech místo zdi chránit elektronické prostředky nebo plot. Řekl, že zeď pokryje 1 000 kilometrů a přírodní překážky se postarají o zbytek. Na zhruba 1 000 kilometrech přitom plot stojí už nyní.
Příroda Ohrožení zvířat i vody
Mnoho kongresmanů připomnělo, že podél hranic jsou národní parky, indiánské rezervace a lesy. Problémy by byly i podél řeky Rio Grande, kterou prochází část státní hranice. Hraniční plot je tu však na mnoha místech postavený na území Spojených států.
Zábrana stojí více než kilometr severně od řeky, což má zajistit, že konstrukce nijak nenaruší tok řeky a bude stát na pevných základech. Podle dohody z roku 1970 nesmí žádná výstavba tok řeky ohrozit (plné znění dohody v originále zde).
Nepropustná hranice by mohla také zasáhnout do migrace zvířat, která přecházejí hranici, aby se spářila. Stěna by mohla ohrozit Jaguára amerického či Medvěda baribala. V neposlední řadě ovlivní obří stavba ráz krajiny.
Před zdí Jak vypadá hranice nyní?
Jedna z částí již stojícího plotu na hranicích Spojených států a Mexika. (9.11. 2016)
Celá hranice s Mexikem je dlouhá zhruba 1 900 mil, což je více než 3 000 kilometrů. Prochází hranicemi hned čtyř amerických států - Kalifornie, Arizony, Nového Mexika a Texasu. V nejohroženějších částech hranice už nyní plot stojí.
Zábrana je na zhruba 1 000 kilometrech. Okolo 350 mil (563 km) tvoří podle AP zábrany pro přechod chodců, dalších zhruba 300 mil (483 km) jsou zábrany pro vozy.
Část nechala kvůli nelegálním přechodům a pašování drog v 90. letech postavit administrativa amerického prezident Billa Clintona. Vláda začala stavět ploty v San Diegu v roce 1990. Další tvrdé zásahy proti ilegální imigraci přišly po útocích z 11. září 2001, kdy byla ochrana hranic důležitým tématem pro prezidenta George Bushe mladšího.
Podle údajů listu The Washington Post zaplatily doposud Spojené státy za plot podél své jihozápadní hranice 7 miliard dolarů (177 miliard korun). V některých místech vyšla jedna míle plotu až na pět milionů dolarů. To se přitom jednalo jen o plot, nikoliv o zeď.
