Nejprve to byly dva tisíce členů Národní gardy, jejichž vyslání do ulic má za běžných okolností na starosti guvernér Kalifornie Gavin Newsom. Trump však přistoupil ke kontroverznímu kroku a tuto pořádkovou sílu si přivlastnil, následovala hrozba nasazení armády. A to se také v pondělí večer stalo, do ulic Los Angeles nakráčelo na 700 vojáků Námořní pěchoty Spojených států amerických.
„Když jsem se dala k námořní pěchotě, přísahala jsem na ústavu, ne nějakému jednotlivci nebo politické straně. Věřím tomu, že armáda existuje proto, aby bránila naši zemi, nemá sloužit zájmům a politickým ambicím jednoho člověka,“ uvedla pro list Financial Times Janessa Goldbeck, armádní veteránka s řadou bojových zkušeností.
 |
Podobné rozčarování vyjádřili i někdejší členové Národní gardy. „Když se dívám na to, co se děje, jsem znepokojen. Lidé ve službě se zdviženou rukou přísahali na ústavu, že budou chránit lid Spojených států. A jako člena Národní gardy mě učili, že nemám slepě následovat rozkaz, který je v rozporu s ústavou,“ popisuje bývalý člen Národní gardy státu Illinois Dylan Blaha.
Generálmajor ve výslužbě Paul Eaton, jenž velel výcviku vojáků během americké invaze do Iráku, považuje aktuální Trumpovy kroky za „projev prezidentské arogance a zneužití výkonné moci“. „Poslední věcí, po které armáda touží, jsou fotografie mladých mužů a žen ve službě, jak se zbraní v ruce demonstrují na občanech Spojených států jakousi exekutivní moc,“ popisuje.
ANALÝZA: Trumpův vlhký sen. Nepokoje v Los Angeles přehluší jeho přešlapy |
Jedním z nejkontroverznějších Trumpových příkazů bylo takzvané zfederalizování kalifornské Národní gardy, tedy převzetí velení nad tímto útvarem, který jinak spadá pod státní dohled a do terénu ho vysílá guvernér.
„Federální nasazení Národní gardy navzdory přání guvernéra je špatné pro všechny Američany, ti se nyní mohou bát o svobodu slova i práva svých států,“ uvedl generálmajor ve výslužbě Randy Manner pro stanici Fox News. Trump považuje krok za nutný, jelikož situaci v Los Angeles označil za pokus o povstání.
Podobně problematické je i vyslání pěchoty, což je v rozporu s takzvaným Posse Comitatus Act z roku 1878. Ten znemožňuje povolání federální armády pro řešení policejních problémů na domácí půdě. Ani expertům na právo není jasné, na základě jaké legislativy Trump vojáky do Kalifornie poslal. V teoretické rovině by mu to umožnil pouze Insurrection Act z roku 1807, aktuální dění v Los Angeles však podmínky nesplňuje.
Profesorka Lindsay Cohnová z Naval War College poukazuje na jeden čistě praktický problém, na nějž Trump svým krokem zadělal. Národní garda podle ní není primárně cvičena na podobné situace, hlavní náplní práce je pomoc po přírodních a jiných katastrofách.
VIDEO: Policista v Los Angeles střelil reportérku v přímém přenosu |
„Aktuální kroky vlády členy Národní gardy dostaly do pozice, kdy se musí rozhodovat, jestli je plnění jejich povinností podloženo ústavou, nebo jednají v rozporu se zákonem,“ popisuje.
Situaci podle ní komplikuje i fakt, že jejich legitimní šéf, tedy guvernér Newsom, nasazení Národní gardy odmítá. „A navíc tvrdí, že je to nelegální,“ připomíná Cohnová. „Národní garda by takto neměla být využívána. Nikdo z jejích členů není vycvičen na potírání nepokojů. Výsledkem je, že obě strany, tedy pořádkové služby i demonstranty, vystavujeme nebezpečí a potenciálním situacím, které mohou mít fatální následky,“ dodává.
