Čtvrteční setkání Donalda Trumpa a Baracka Obamy v Bílém domě bylo v mnohém netradiční. Nejen že spolu museli jednat dva muži, kteří se v uplynulých měsících vzájemně ostře kritizovali, jejich schůzka se navíc odehrála zcela mimo dosah kamer a reportérů.
Když Trump ve čtvrtek přistál ve Washingtonu, jeho tým novinářům neumožnil, aby budoucího prezidenta do Bílého domu doprovodili. Z jeho prvního setkání s Obamou dokonce nevznikl ani tradiční snímek obou prezidentských párů před Bílým domem. Američtí novináři tak museli bojovat s nedostatkem informací, které jim dodávala pouze Obamova tisková služba.
Fotografové nesměli být přítomní ani setkání Michelle Obamové a Melanie Trumpové, které spolu hovořily o životě v Bílém domě. A když Obama s Trumpem ukončili jednání, odmítli reportérům zodpovědět jakékoli dotazy (více čtěte zde).
Novináři si proto nyní stěžují, že s nimi Trumpův tým nekomunikuje. Nesdílí s nimi informace o jeho denním programu a neinformuje je ani o jeho kontaktech se světovými vůdci, jak je běžně zvykem.
Tradiční média slábnou
Trumpův odtažitý vztah k médiím ovšem není až takovým překvapením. Už během předvolební kampaně je označoval za „nechutná“ a „nečestná“ a raději spoléhal na své sociální sítě a alternativní servery.
Trump v čele USAVÍTĚZSTVÍ: Donald Trump ovládl klíčové státy KOMENTÁŘ: Diktátoři už se těší PROTESTY: V USA stále demonstrují tisíce lidí SVĚT: Trump nehodlá šířit dobro BÍLÝ DŮM: Předání moci začalo HOLLYWOOD: Trump jako padouch a mizerný státník SLIBY: Trump může se svým programem narazit AUTO: Bestie pro nového prezidenta EVROPA: Populisté čekají Trumpův efekt ANALÝZA: Vzpoura modrých límečků PŘEHLEDNĚ: Jak Trump vytřel kritikům zrak |
Je pravda, že ze strany tradičních médií se Trumpovi během kampaně příliš vřelých slov nedostávalo. Ze stovky největších amerických deníků mu podle serveru The Hill vyjádřily podporu pouze dva, zatímco za Clintonovou se postavilo 57 amerických deníků.
Jenže se ukázalo, že vliv tradičních médií už zdaleka není takový jako dřív. Řada voličů čerpá informace ze sociálních sítí, čehož Trump šikovně využil. Podle výzkumné organizace Pew Research Center se o aktuálním dění dozvídá z Facebooku 44 procent Američanů.
Noviny a televize neustále řešily další a další skandály republikánského kandidáta, což by mu zřejmě ještě před několika lety srazilo vaz. Dnes však měl Trump velmi silnou zbraň - miliony followerů. „Trump našel způsob, jak si získat Twitter, a mohl tak změnit jakýkoli příběh, protože měl velké množství stoupenců,“ uvedl digitální analytik Alan Rosenblatt pro agenturu AFP.
Trumpovi příznivci sdíleli jeho statusy, pouštěli se do sporů s táborem Clintonové a hlavně - hojně sdíleli zprávy z alternativních serverů, které byly otevřeně protrumpovské a publikovaly někdy i zcela smyšlené zprávy. Jedním z takových serverů byl i ostře protivládní Breibart News, v jehož představenstvu seděl šéf Trumpovy kampaně Stephen Bannon (více o něm si můžete přečíst zde).
V tu chvíli se projevila velká slabost sociálních sítí, zejména Facebooku. Pomocí algoritmu, který používá, totiž může velmi úspěšně rozdělovat společnost. Je to poměrně jednoduché. Čím více na Facebooku lajkujeme, sdílíme a čteme určité příspěvky, tím více podobných příspěvků se nám na obrazovce objeví. Algoritmus automaticky vybere obsah, o kterém předpokládá, že uživatele zaujme nejvíce.
Clickbait, hoaxy a polopravdy
Problém je v tom, že Facebook, na rozdíl od tradičních médií, nekontroluje věrohodnost propagovaných článků. Jde mu hlavně o kvantitu - a tak se hemží články s „clickbaitovými“ titulky, které uživatele donutí na článek kliknout, i vyloženými hoaxy. Mnoho lidí si to však neuvědomuje a k článkům na alternativních webech přistupuje zcela nekriticky.
Jak Facebook zkresluje realitu? Vybírá to, co se vám líbí |
„Když máte rádi Donalda Trumpa a nesnášíte Hillary Clintonovou, je pro vás snadné věřit nepravdivé zprávě o něčem příšerném, co Hillary udělala. Webové stránky, které nepravdivé zprávy vydávají, často vydávají ty samé zprávy víckrát jen s jiným titulkem, aby byli lidé pobouřeni,“ vysvětlil Fil Menczer z Indianské univerzity pro deník The Guardian.
„Lidé jsou náchylnější akceptovat nepravdivé zprávy a ignorovat informace, se kterými nesouhlasí. Hledáme to, co chceme slyšet,“ doplnil italský informatik Walter Quattrociocchi. Tisíce lidí tak neváhaly sdílet například lživý článek s titulkem „Papež František šokuje svět, podpořil Donalda Trumpa“.
Sám Trump navíc nejrůznější konspirační teorie rád přiživoval - ať už když zpochybňoval místo Obamova narození, zdravotní stav Hillary Clintonové nebo když označoval klimatické změny za hoax. Přitom samozřejmě apeloval na své příznivce, aby „nevěřili zkorumpovaným tradičním médiím“.
Prezidentské volby v USA |
Tímto způsobem se Trumpovi podařilo vyrovnat s veškerým negativním zpravodajstvím. „Umožnilo mu to vytvořit alternativní příběh, řekl bych i alternativní realitu,“ popsal Gabriel Kahn z University of Southern California.
Ovlivnil Zuckerberg výsledek voleb?
Po Trumpově vítězství se snesla kritika i na zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga. Kritici mu vytýkají, že jeho sociální síť umožňuje sdílení nepravd a polopravd, které nikdo neuvádí na pravou míru, a že tak ovlivnil výsledek voleb.
Zuckerberg to ale označil za „bláznivou myšlenku“. Nepravdivé zprávy podle něj během voleb tvořily jen „velmi malý“ obsah sítě, navíc se prý týkaly obou kandidátů.
V oficiálním stanovisku však byl Facebook smířlivější. „Rozumíme, že musíme dělat mnohem víc a že je důležité, abychom se nadále zlepšovali v detekování dezinformací. Jsme odhodláni na tomto problému pracovat,“ přislíbil.
Podle deníku The Guardian je však zejména potřeba, aby Facebook konečně uznal, že není pouze technologickou firmou, ale také mediální. Lži a polopravdy sice byly součástí politických soubojů odjakživa, s nástupem Facebooku je ale jejich šíření mnohem jednodušší.
