Trumpův bezpečností poradce Robert O’Brien dodal, že prezident doufá v návrat všech vojsk do USA z obou zemí do května příštího roku.
Trump v minulosti tvrdil, že nařídí kompletní stažení jednotek již do letošních Vánoc. Řada vysoce postavených vojenských činitelů přitom prosazuje pomalejší návrat amerických vojáků.
Tálibán vyzval Bidena, aby se držel dohody o odsunu vojáků |
Podle kritiků totiž mohou unáhlené kroky ohrozit již tak oslabenou bezpečnostní situaci v Afghánistánu a uškodit mírovým rozhovorům, které vede afghánská vláda s povstaleckým hnutím Tálibán.
Miller prohlásil, že oznámený krok „je v souladu s našimi plány a strategickými cíli“. Krátce po Millerově oznámení varoval Trumpův blízký spojenec a šéf republikánské senátní většiny Mitch McConnell před jakýmikoli velkými změnami v americké obranné a zahraniční politice v příštích měsících, včetně rozhodnutí ohledně stahování vojsk z Afghánistánu a Iráku.
Snížený počet vojáků by měl být podle Millera v obou zemích již k 15. lednu, tedy jen pět dní předtím, než do prezidentského úřadu nastoupí demokrat Joe Biden, který podle amerických médií zvítězil v nedávných prezidentských volbách. Trump však odmítá uznat svou prohru, opakovaně se prohlašuje za vítěze a bez důkazu tvrdí, že demokraté při hlasování masově podváděli.
Stahování amerických vojsk z Afghánistánu začalo po podepsání mírové dohody mezi Spojenými státy a Tálibánem na začátku letošního roku.
USA se zavázaly, že přivedou všechny svoje jednotky zpět do 14 měsíců, a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka, které v Afghánistánu rovněž působí.
Tálibán na oplátku slíbil, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.
Někteří američtí a afghánští činitelé však tvrdí, že Tálibán stále udržuje vazby na teroristickou síť Al-Káida, což byl důvod, proč USA podnikly do Afghánistánu v roce 2001 po teroristických útocích z 11. září vojenskou intervenci. Řada z nich proto Trumpa nabádá, aby v zemi ponechal stávajících asi 4500 vojáků.
ČR bude koordinovat se spojenci
Česko bude reakci na americké rozhodnutí o snížení počtu vojáků v Afghánistánu koordinovat se spojenci. Na Twitteru to uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.
Reakci na americké rozhodnutí o snížení počtu vojáků v Afghánistánu budeme koordinovat se spojenci. Platí, že společně jsme do Afghánistánu přišli a společně odejdeme. A nadále platí i to, že boj proti terorismu zůstává společnou prioritou.
Pro nasazení v Afghánistánu má ministerstvo vládou a Parlamentem schválený mandát, který dovoluje pružně reagovat na vývoj v zemi. Armáda může letos do Afghánistánu poslat až 390 vojáků. Sněmovna v září souhlasila s vládním plánem vojenských misí v cizině pro příští dva roky, který počítá s nasazením až 205 příslušníků českého vojska v Afghánistánu.
V Kábulu by zároveň měla působit v počtu do 20 lidí i nadále jednotka Vojenské policie, která má na starosti ochranu českého velvyslanectví. Sněmovna v usnesení podpořila zachování zastupitelského úřadu, pokud to umožní bezpečnostní podmínky.
Česko v misích ztratilo už 30 vojáků, nejvíc v Afghánistánu |
V Iráku se podle odsouhlaseného plánu misí sníží počet vojáků ze současných 110 na 80. Česko se v něm zaměřuje na výcvik policistů a specialistů bojujících proti zbraním hromadného ničení.
Česká armáda působí také v Mali nebo v Pobaltí. Například na Sinajském poloostrově je v pozorovatelské misi MFO letecká jednotka. Minulý týden přišla o rotmistryni Michaelu Tichou, která zemřela při pádu vrtulníku.
