Donald Trump si roky stěžoval na obří obchodní deficit USA, trval na tom, že právě Čína zavinila pandemii covidu, a obvinil ji z „útoku na Spojené státy“ fentanylem. Peking líčil jako monstrózního protivníka, kterého je třeba za každou cenu zastavit, což dokáže jedině on sám.
Jeho hlavní pohrůžkou strategickému rivalovi během předvolební kampaně bylo zavedení až šedesátiprocentních cel na čínské zboží.
Vše výše uvedené nějakým způsobem dál platí. Přesto začátek Trumpova nového funkčního období signalizuje něco jiného – jako by se staronový šéf Bílého domu rozhodl dát tomu šanci. Alespoň zpočátku, byť dveře ponechává otevřené i jiným možnostem a vůči Číně zůstává kritický.
Pak je tu realita. Ta říká, že oba sokové se navzájem potřebují, že jsou provázáni jako nikdy v historii.
