Podle nejmenovaného činitele Bílého domu se Trump, Sheinbaumová a kanadský premiér Mark Carney, jejichž země v příštím roce fotbalový šampionát spolupořádají, sešli ke společnému hovoru krátce po oficiálním ceremoniálu.
„Shodli jsme se, že budeme s našimi týmy společně pracovat na obchodních tématech,“ napsala po schůzce Sheinbaumová na síti X. Právě o možném uzavření obchodní dohody s USA či o clech, jejichž zavedením Trump hrozil a hrozbu naplnil jen zčásti, chtěla mexická prezidentka ve Washingtonu jednat.
Trump se konečně dočkal Ceny míru, místo Nobelovy komise ji však dostal od FIFA |
Mexiko směřuje do USA 80 procent svého vývozu. Spolu s Kanadou usiluje o co nejpříznivější podmínky v dohodě o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou označované USMCA, jejíž upravenou podobu chce Washington dohodnout v příštím roce.
Trump letos rozhodl o zavedení 25procentních cel na dovoz automobilů, oceli i hliníku z Mexika, další dovozní přirážky zatím odkládá. Důvodem k výběru vysokých cel měla být podle Trumpa malá aktivita mexických úřadů proti pašování drogy fentanylu do USA, kterou Sheinbaumová slíbila zvýšit.
Migranti čekají na konec Trumpovy éry, raději zůstávají v Mexiku |
Trumpovy plány zásadně omezit migraci i pašování drog přes jižní hranici a zejména způsob, jakým toho chtěl šéf Bílého domu dosáhnout, v první polovině roku vyvolaly v Mexiku hlasitý nesouhlas.
Sheinbaumová například v květnu odmítla Trumpovu nabídku vyslat do Mexika americkou armádu, o měsíc dříve do Washingtonu putovala protestní nóta kvůli rozhodnutí administrativy USA předat americké armádě pás území u hranice s Mexikem, což umožnilo nasazení vojáků, kteří jinak nemohou být využíváni pro vnitrostátní policejní účely.
Sheinbaumová po Trumpových hrozbách ve snaze odvrátit zavedení cel nechala rozmístit v příhraničních státech na 10 000 příslušníků armády a národní gardy.
