Machadová loni za boj proti autoritářskému režimu ve své zemi dostala Nobelovu cenu za mír. Trump udělení této ceny Machadové zpochybňuje a tvrdí, že ji měl dostat on.
Přiveze mu Nobelovku? Trump přijme Machadovou, která ji s ním chce sdílet |
Spojené státy 3. ledna unesly z Venezuely prezidenta Nicoláse Madura, jehož americká vláda viní z narkoterorismu. Venezuelská opozice ani americká vláda neuznaly Madurův mandát vzešlý z předloňských voleb, jejichž výsledky podle nich režim zfalšoval.
Washington ale nyní podpořil ve vedení Venezuely dosavadní viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, přední představitelku Madurova režimu. O Machadové Trump řekl, že je sice milá, ale nemá v zemi dostatečnou podporu pro zachování stability.
Tajná zbraň srazila ochranku na kolena. Svědek popisuje, jak došlo k zajetí Madura |
Minulý týden Machadová prohlásila, že chce Trumpovi osobně poděkovat za akci proti Madurovi. Prohlásila také, že Venezuelané, jimž podle ní její Nobelova cena ve skutečnosti náleží, ji chtějí dát Trumpovi a sdílet ji s ním. Norský Nobelův institut ale upozornil, že cenu nelze převést na jinou osobu nebo ji sdílet s někým, komu nebyla udělena.
Machadová z vlasti tajně uprchla loni začátkem prosince, aby v Oslu Nobelovu cenu převzala. Od té doby místo jejího pobytu nebylo známé, objevila se až tento týden v pondělí ve Vatikánu, kde ji přijal papež Lev XIV.
Trump se označil za prezidenta Venezuely. A Kubě poslal vzkaz s doutníkem v puse |
Machadová je šéfkou největší opoziční aliance ve Venezuele nazvané Jednotná demokratická platforma (PUD), za niž se chtěla v roce 2024 ucházet o prezidentský úřad. Režim jí to ale nedovolil a místo ní kandidoval Edmundo González, který podle kopií výsledků z asi 80 procent volebních místností získaných opozicí volby vyhrál. Ústřední volební komise ale opět označila za vítěze voleb Madura, aniž by na rozdíl od opozice zveřejnila kompletní volební výsledky. González pak před represemi utekl do Španělska.
Do Washingtonu by měl dnes podle zdrojů deníku The New York Times dorazit také vyslanec venezuelské vlády, diplomat Félix Plasencia, a to kvůli přípravě znovuotevření venezuelské ambasády v USA.
Jednání s prozatímní prezidentkou Rodríguezovou
Trump už ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
USA prodaly první várku venezuelské ropy za půl miliardy dolarů, peníze pohlídají |
„Děláme obrovský pokrok v pomoci stabilizovat a obnovit Venezuelu. Debatovalo se o řadě témat včetně ropy, nerostných suroviny, obchodu a samozřejmě národní bezpečnosti,“ napsal Trump na své síti. Poznamenal, že partnerství mezi USA a Venezuelou bude velkolepé pro všechny. „Venezuela bude brzy opět skvělá a prosperující, a to možná více než kdykoli dříve!“ dodal.
Podle Rodríguezové byl hovor dlouhý a produktivní a týkal se vzájemné agendy, ze které budou mít užitek obě země.
Kdo bude na řadě po Venezuele? Země v hledáčku Donalda Trumpa |
V Kongresu mezitím demokraté navrhli rezoluci, která by Trumpovi zabránila v dalším útoku na Venezuelu. Trumpovi republikáni ji ale v Senátu zablokovali, ačkoli trojice republikánských senátorů ji i přes prezidentovu kritiku podpořila. Ve středečním hlasování ve 100členném Senátu se pro odmítnutí rezoluce vyslovilo 50 republikánů, naopak 50 zákonodárců ji podpořilo, rozhodující hlas proto udělil viceprezident J. D. Vance, který je z titulu své funkce předsedou této kongresové komory. Viceprezident do hlasování zasahuje jen tehdy, pokud je výsledek nerozhodný.
Reuters napsal, že rezoluce by i v případě senátní většiny neměla naději uspět, protože by ji musel podepsat Trump. K hlasování pak agentura poznamenala, že ukázalo, že prezident dokáže nadále kontrolovat značnou část republikánského tábora v Kongresu.
