Finanční a vízové sankce se zaměří na lidi, kteří Mezinárodnímu trestnímu soudu pomáhají při vyšetřování Američanů a občanů spojeneckých zemí. Týkat se má také rodinných příslušníků těchto lidí. Trump už v lednu odvolal Bidenův příkaz z roku 2021, který jeho sankce vůči ICC zase zrušil.
Loni soud Spojené státy i některé další země pobouřil tím, že vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který je kvůli způsobu vedení války v Pásmu Gazy podezřelý ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Žádní vojáci ani peníze. Bílý dům zmírňuje Trumpova slova o Gaze |
„Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad sankčními opatřeními proti ICC a jeho zaměstnancům a spolupracovníkům. Sankce mohou vážně ztížit nynější vyšetřování a další činnosti tribunálu a ovlivnit bezpečnost obětí, svědků a sankcionovaných osob,“ reagoval tehdy soud.
ICC také připomněl svůj význam při obraně mezinárodního práva a vyzval k respektování jeho nezávislosti a nestrannosti.
Trumpova čistka ve zpravodajských službách. Utrpí Evropa i aliance Pět očí |
Washington už během prvního Trumpova působení v úřadu v roce 2020 uvalil sankce na prokurátorku Fatou Bensoudaovou, která dala podnět k zahájení vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti údajně spáchaných Američany po invazi do Afghánistánu z konce roku 2001.
Mezinárodní trestní soud je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu. Nyní má podporu 125 zemí, například Spojené státy, Čína, Rusko či Izrael ale jeho jurisdikci neuznávají.
