WSJ s odvoláním na tři zdroje obeznámené s rozhovorem podotýká, že evropští lídři dlouhodobě podezírají Putina, že chce v agresi vůči sousednímu státu pokračovat. Je to ale poprvé, kdy totéž slyšeli od šéfa Bílého domu.
Agentura Bloomberg dříve citovala zdroj obeznámený s myšlením šéfa Kremlu, že Putin věří v schopnosti ruské armády do konce letošního roku získat čtyři ukrajinská území, které si Moskva nárokuje jako vlastní. Dodala, že Putin proto nespěchá s ukončením války, naopak ji hodlá prodloužit, pokud to bude vyhovovat jeho zájmům. Putin se údajně též neobával hrozby uvalení amerických sankcí.
Trumpovo přiznání je v rozporu s jeho veřejnými prohlášeními, připomíná WSJ. Americký prezident vyjadřuje optimismus, že Putin hodlá uzavřít mír.
Americký prezident o obsahu jednání zpravil kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého kancléře Friedricha Merze, italskou premiérku Georgiu Meloniovou a finského prezidenta Alexandera Stubba. Evropané na něj dlouhodobě tlačí, aby uvalil na Rusko další sankce.
Šok a ticho. Evropští lídři po telefonátu Trumpa s Putinem nevěřili svým uším |
Před telefonátem s Putinem Trump neskrýval svou frustraci z ruských pokračujících vojenských akcí a připouštěl možnost uvalení tvrdých sankcí, pokud Moskva neprokáže větší ochotu uzavřít mír. Po rozhovoru ale otočil a nyní se zdráhá uvalit sankce, protože vidí pokrok v mírových jednání.
WSJ podotýká, že i když Evropané doufali v jiný výsledek, přesto vnímají určitá pozitiva. „Tento proces pomohl všem, včetně Trumpa, objasnit, kde Putin stojí: není ochoten v této fázi válku zastavit. A Evropanům pomohl zdůraznit, že nyní je podpora Ukrajiny z velké části na nich,“ píše list. „Evropané nevěří, že Trumpova administrativa zastaví vývoz amerických zbraní, dokud za ně bude platit Evropa nebo Ukrajina.“
Portál Axios s odvoláním na trojice zdrojů obeznámených s jednáním uvedl, že evropští lídři oněměli poté, co se s nimi Trump podělil o podrobnosti svého rozhovoru s Putinem. Když jim oznámil, že šéf Kremlu souhlasí se zahájením jednání, reagovali zmateným tichem, protože Putin s tím souhlasil už dříve a první kolo rozhovorů o příměří se uskutečnilo v pátek v Istanbulu. Trump jim také řekl, že nechce uvalit sankce a že neví, jaké budou další kroky.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPutinovo diplomatické vítězství
Šéf Bílého domu v pondělí naznačil, že USA se stáhnou z rozhovorů o příměří, pokud neuvidí žádný postup. Řekl, že má určitou „červenou linii“ a chce mít aspoň dva týdny, aby posoudil, zda Kyjev dělá dost k uzavření míru.
Podle médií se Trump zdá ustupovat od svých dřívějších siláckých prohlášení a hodlá nechat Ukrajinu a Rusko, aby si rozhovory vedly samy mezi sebou. Kyjev vyjádřil znepokojení nad možností, že by se USA z jednání stáhly.
„A za co naši chlapci umírali?“ Ukrajinci reagují na Trumpův telefonát s Putinem |
Podle listu The New York Times byl telefonát diplomatickým vítězstvím pro Putina. Podotýká nicméně, že ruský prezident z toho nemusí vytěžit takové výhody, ve které zřejmě doufal. Trump představil vizi ekonomické spolupráce s Ruskem, ale až po konci války, čímž postavil překážku nadějím Moskvy po normalizaci vztahů Ruska a USA.
„Pokud bude Trump obě témata nadále propojovat, může to Rusko uvrhnout do hospodářského očistce s malou šancí na okamžitou úlevu od západních sankcí nebo na přivedení zahraničních investic, které Trump slibuje,“ píše The New York Times.
