„Mohu uvalit cla na země, které nepodpoří (plán USA ovládnout) Grónsko, protože Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost,“ řekl americký prezident na akci Bílého domu věnované zdraví.
Americký prezident tvrdí, že Spojené státy k zajištění své bezpečnosti nutně potřebují Grónsko vlastnit a že ostrov bohatý na nerostné suroviny převezmou. K dosažení tohoto cíle přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly, což podnítilo hlasitou kritiku spojenců z NATO. Trump také argumentuje tím, že v okolí ostrova se pohybují ruská a čínská plavidla a že pokud to neudělá Amerika, Grónska se zmocní Rusko nebo Čína.
„Vance nás nenávidí.“ Viceprezident přinesl do jednání o Grónsku napětí |
Vedoucí představitelé Grónska i Dánska oponují, že ostrov není na prodej, a Grónsko o připojení ke Spojeným státům zájem nemá. Na ostrov tento týden dorazili vojáci z několika evropských zemí, jako je Francie, Německo, Norsko nebo Švédsko, které tím vyjádřily podporu Dánsku.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová začátkem ledna varovala, že americký útok na Grónsko by byl „koncem všeho“, zejména Severoatlantické aliance. Pro šéfa NATO Marka Rutteho je situace podle agentury AFP krajně nepříjemná. Jde totiž o územní spor mezi Spojenými státy a Dánskem, dvěma členskými zeměmi NATO, který ohrožuje samotnou existenci skupiny 77 let po jeho vzniku v roce 1949.
Nechat Trumpa získat Grónska anexí? V Kongresu leží dva protichůdné návrhy |
Hlavy dánské a grónské diplomacie Lars Lökke Rasmussen a Vivian Motzfeldtová ve středu ve Washingtonu jednali s ministrem zahraničí Markem Rubiem a americkým viceprezidentem J.D. Vancem. Rasmussen po schůzce konstatoval, že „zásadní neshoda“ přetrvává.
Arktický ostrov bohatý na nerostné suroviny byl do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
